Očekávání se shodovalo s realitou

Při červnových státních zkouškách uspělo jedenáct studentů, přičemž tři z nich obdrželi červený diplom. Ten si ze slavnostního aktu odnášel i Radek Michelfeit. Jeho cesta na Unicorn College nebyla nijak přímočará. Při rozhodování o budoucím povolání se nejprve držel rodinné tradice a vyučil se hodinářem. Po nástavbovém studiu v oboru podnikání se však rozhodl studovat na vysoké škole a vybral si Unicorn College. A studoval se skvělými výsledky: po celou dobu studia si udržel prospěchové stipendium.

Co vás vedlo k tomu, že jste začal studovat na UCL?
Byl jsem přijat i na veřejnou vysokou školu, nicméně mě na UCL zaujalo spojení s praxí a skutečnost, že byla nově založena. Rád se podílím na něčem novém. Cítil jsem zde také naprosto jiný přístup ke studentům, než jaký jsem stačil poznat na veřejné škole. V neposlední řadě mi jako startovní pozice v kariéře přišlo lepší být jedním z mála absolventů nově budované prestižní univerzity, než být jedním ze stovek absolventů ostatních škol. Když jsem navíc získal prospěchové stipendium, nebylo o čem přemýšlet.

Jaký jste si zvolil obor?
Ekonomika a management. To je spojení dvou oblastí, které mě zajímají. Navíc i v tomto oboru byl kladen velký důraz na informační technologie, jejichž znalost a používání by mělo být každému dobrému manažerovi i ekonomovi vlastní. Stejně tak umět prezentovat před lidmi, pracovat v týmu i pod stresem. To všechno se během studia prolínalo. Někteří však chtěli jen lehce získat titul, takže je náročnost školy dost zaskočila. Proto nás nakonec absolvovalo jen několik. Na druhou stranu to, že ostatní odpadávají a vy zůstáváte, vás v určitém smyslu posiluje.

Jak se vám studovalo?
Mojí velkou motivací bylo udržet si stipendium, takže jsem studoval pilně. Toto profesoři samozřejmě viděli rádi a snaha se vyplatila. Myslím, že první dva semestry byly nejtěžší, ale daly mi asi nejvíce. Když nastal nějaký problém ve studiu, třeba bylo tempo rychlé, nebo naopak pomalé, dalo se s přednášejícím dohodnout a nedostatky odstranit. Pokud jste to z nějakého důvodu nechtěli říkat přímo, stačilo zajít na studijní oddělení nebo počkat na pravidelné „setkání s kmotry“. To byl takový neformální rozhovor, který fungoval jako zpětná vazba pro zaměstnance i vedení školy. Jinak jsme jako historicky první ročník na této univerzitě nikdy moc netušili, co nás čeká v dalším semestru. Trochu dnes závidím těm mladším, že už od nás vědí, do čeho jdou.

Co jste od studia očekával a jak se vaše očekávání naplnila?
Moje očekávání a realita se poměrně shodovaly. Navíc mě pozitivně překvapily například workshopy v hotelu, který jsme měli sami pro sebe. Tedy pro sebe a práci na společných projektech. Stejně tak byly velmi zajímavé přednášky některých odborníků z praxe, například bývalého ministra informatiky nebo ředitele burzy cenných papírů. Toho jsem dokonce měl i u zkoušky. O přednáškách zakladatele školy a Podnikatele roku 2008 Vladimíra Kováře ani nemluvě – pokud ho znáte, víte, o čem mluvím.

Jaké jsou plusy a minusy studia na UCL? Co byste podpořil, a co naopak změnil, vylepšil?
K již zmíněným plusům bych přidal ještě to, že materiály ke všem předmětům byly vždy dostupné on-line v informačním systému. Pokud jsem něco nestihl na přednášce, mohl jsem si to pak v klidu vyhledat z domova nebo odkudkoliv, kde byl dostupný internet. A minusy? Samozřejmě, vždy je co zlepšovat. To jsou ale takové detaily, které jsou u začínající univerzity tohoto typu celkem nepodstatné. Škola funguje – má zázemí silné firmy, zásobu poměrně kvalitních profesorů a vizi, kam směřovat. To jsou tři důležité věci. Myslím si, že by vysoké školy obecně měly mít spíše méně studentů a soustředit se na kvalitu. Pak se ale dostávají do problémů s financováním. To je právě to zázemí. Vize posouvá školu vpřed, stejně jako každého člověka nebo podnik. A kvalitních profesorů není nikdy dost.

Jaké jsou vaše další plány? Budete dále studovat, nebo zvolíte praxi?
Rád bych ve studiu pokračoval. Nicméně těžko po UCL najít školu, která by se jí podobala. Nechci házet všechny vysoké školy do jednoho pytle ani je nějak hanit, ale rozdíly jsou značné. Na jedné z velkých pražských univerzit jsem i přes velký počet uchazečů úspěšně složil přijímací zkoušku na navazující studium. Tím se mi potvrdilo, že teorie vyučovaná na UCL není nijak odtržena od světa. Co však ostatním bude později scházet, jsou právě ty soft skills. Čas ukáže, zda to dokážou ocenit i zaměstnavatelé.