Kašny nebyly vždy jen na ozdobu

Kašny během několika staletí prošly zásadním vývojem. Od pouhého zdroje vody pro obyvatele měst a obcí se z nich v mnoha případech staly architektonické skvosty. Každá doba také přinesla svůj vlastní styl a podobu těchto dominant. Zpočátku se nejednalo o žádná umělecká díla, ale o funkční stavby, které měly jen usnadnit přístup k vodě. Kašny byly napojeny na samostatný zdroj vody, městskou studnu nebo studánku. Mnohdy to byl také jediný zdroj pitné vody ve městě. Název kašna pochází z německého Wasser kasten, tedy schránka na vodu. Až s postupem času, konkrétně od 16. století se v Čechách a na Moravě začaly objevovat různě architektonicky zdobené kašny. Zdobily je sochy a plastiky.

V městech jsou nyní nejvíce zastoupeny kašny zdobené sochami. „Během rekonstrukcí historických center měst došlo i na opravy kašen nebo vybudování zcela nových. Moderní kašny už mají také zcela jinou podobu. Sochy a podobné prvky se v návrzích již neobjevují. Jedná se převážně o jednoduchá a čistá řešení. Co se ovšem nezměnilo, je materiál pro stavbu kašen. Stejně jako v minulosti, i dnes je nejosvědčenějším materiálem kámen, který odolává vodě stejně dobře jako všem povětrnostním podmínkám. Občas se využívají ještě různé kovové prvky, ale kámen je hlavním materiálem pro stavbu kašen“, připomíná doc. Ing. Ivan Hlavoň, CSc., který se revitalizací historických center měst zabývá již od 90. let 20. století. Design kašen se změnil během staletí zásadně, praktický stránka ovšem zůstala, i když nyní kašny neslouží jako zdroj pitné vody, ale jako možnost osvěžení v letních měsících.

Na stavbu kašen se tak stejně jako v minulosti používá žula nebo pískovec, které se historicky nacházejí na území České republiky. „Oba tyto materiály jsou vhodné jak pro výrobu kašen, tak i na dlažbu. Pro kašny je ovšem povrh leštěn tak, aby se snížil odpor vůči tekoucí vodě. Takto upravený materiál je i snazší na údržbu. Dlažba se povrchově upravuje například hrubým tryskáním“, vysvětluje Radoslav Marko ze společnosti Sates Morava, která se zabývá stavbami z kamene.

Zmíněné materiály, které se používají jak na kašny, tak na dlažby, jsou nejvíce oblíbené hlavně díky své dostupnosti. „Pokud má zadavatel jiný požadavek na materiál pro stavbu, je takový kámen nutné dovézt. Nová kašna ve Veselí nad Moravou je z šedé tryskané žuly, které pochází z České republiky. Pěknou novou žulovou fontánu mají v Hranicích na Moravě. Zde byl požadavek investora na žulu v barvě šedo-žluté povrch tryskaný a i tento materiál pochází z našich lomů. Naopak v Hodoníně byl použit pro zhotovení nové fontány exotický žulový leštěný materiál červené barvy a ten se musel dovézt ze zahraničí“, dodává docent Ivan Hlavoň.