Draghi prozradil tajemství aneb kvantitativní uvolňování po evropsku

Inflace v eurozóně je již 2 roky pod 2 procentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Letos v září dokonce sklouzla na hladinu 0,3 procentního meziročního růstu, což jsou 5letá minima. Navíc země jako Řecko, Itálie, Slovensko, Slovinsko a Španělsko hlásí již několik měsíců deflaci.

Podle průzkumu agentury Reuters, jenž byl proveden na začátku listopadu mezi předními světovými ekonomy, by ECB musela navýšit svoji bilanci o 1 bilion eur, aby dosáhla 2procentního inflačního cíle. Podobnou částku rovněž v září avizoval prezident ECB.

Mario Draghi prozradil tajemství centrální banky, myslí si jeho kolegové, kteří byli šokováni, když v září na tiskové konferenci uveřejnil informaci, která podle domluvy členů bankovní rady neměla být nikdy veřejně známá. Jde o plánované navýšení hodnoty bilance centrální banky. Když Mario Draghi v září na tiskové konferenci řekl, že ECB může zvýšit hodnotu své bilance na úroveň, které dosahovala
v roce 2012 po dvou kolech LTRO, každý si rychle spočetl, kolik eur by do ekonomiky mohlo být uvolněno.

Domluva byla taková, že toto číslo nebude veřejně známo, aby banku k ničemu nezavazovalo a ona mohla operativně pracovat s výší své bilance podle vývoje makroekonomických ukazatelů. Avšak prezident ECB slovo nedodržel, tajné číslo řekl a jak ukazuje průzkum, to čeho se bankovní rada bála, se stalo skutečností. Očekávání trhu byla ovlivněna a investoři nyní počítají s nalitím 1 bilionu eur do ekonomiky eurozóny.

Program kvantitativního uvolňování (QE), prostřednictvím něhož by ECB nakupovala krytá aktiva, korporátní bondy a státní dluhopisy členských zemí eurozóny, je jedním z posledních nástrojů, jenž bance zbyl v boji s pomalu rostoucí cenovou hladinou a slábnoucí ekonomickou aktivitou. Avšak zahájit jeho část, tedy nákupu státních dluhopisů, je pro ECB legálně složitý úkol, s nímž navíc nesouhlasí největší akcionář ECB, Německo. Na tuto skutečnost rovněž upozornil bývalý šéf Fedu Ben Bernanke. Ten na konferenci Schwab IMPACT uvedl, že ECB jenom těžce implementuje program QE podobný tomu americkému kvůli politickým a legálním omezením. Nicméně podle průzkumu 29 z 38 dotázaných analytiků předpokládá, že bez tohoto kroku je oslabování eura vůči USD limitováno hlavně v situaci, kdy dolar zpomalí svůj růst.

• Jak ECB plánuje dostát do ekonomiky 1 bilion eur?

Bilance ECB dosahovala na konci října 2014 hodnoty 2,052 bilionu eur. ECB již letos v září zahájila operace TLTRO, jejichž cílem je nabídnout komerčním bankám levná eura a podpořit poskytování úvěrů domácnostem a firmám. První kolo operací TLTRO se potkalo s malým zájmem bank. Ty využily možnost levných půjček jenom ve výši 82,6 miliardy eur. V prosinci by se banky mohly zapojit do tohoto programu aktivněji a půjčit si 170 miliard eur. Celkově program počítal s tím, že nalije do komerčních bank 400 miliard eur. Podle všeho tak zůstane z 37 procent nevyčerpán. Bude-li ECB chtít dosáhnout cílové hodnoty bilance ve výši 3 bilionu eur, bude muset kompenzovat nižší zájem o program TLTRO vyšším nákupem aktiv.

ECB již na konci října začala nakupovat krytá aktiva (ABS), což je nejbezpečnější varianta z třech zamýšlených aktiv (státní dluhopisy, korporátní bondy, krytá aktiva). Do 3. listopadu utratila na tyto operace 4,779 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka plánuje vynaložit na nákup krytých aktiv a korporátních bondů 300 miliard eur, je při sumě 4, 779 miliardy jenom na začátku své nakupovací cesty. Shrňme si to. Necelých 400 miliard eur by mělo být uvolněno přes operace TLTRO a 300 miliard přes nákup krytých aktiv a korporátních dluhopisů. Zbylých 300 miliard eur pak zůstává na nákup státních dluhopisů, což bude nejtvrdším oříškem vzhledem k legislativě a negativního postoje Německa. Navýšení bilance ECB o 1 bilion eur, tak pro ECB nebude lehkým úkolem.

Obrázek: Bilance ECB v milionech eur