Vysokoškolák Tomáš toužil být kuchařem, díky rekvalifikaci si svůj sen splnil

Tomáš úspěšně vystudoval nejprve strojní průmyslovou školu a poté vysokou školu ekonomického zaměření, načež nastoupil do zaměstnání ve vystudovaném oboru. Na různých pozicích vydržel pracovat přes čtyři roky, uspokojení v této oblasti ale nenacházel, natož aby mohl říci, že dělá, co ho skutečně baví. Ve volných chvílích doma vařil a přitom pomalu zjišťoval, že mu příprava jídel jenom doma nestačí. Postupně v něm uzrávalo rozhodnutí věnovat se gastronomii na sto procent. „Vařit doma už mi nestačilo, tloukl jsem se do hlavy, že jsem nešel na kuchaře. Proto jsem si našel na internetu kurzy Příprava hotových jídel, které vede paní Ochmannová, a přihlásil jsem se do nich. Zásadní pro mě byla praxe, kterou jsem plnil v brněnské restauraci Bohéma. Tam jsem po skončení kurzů také zůstal na hlavní pracovní poměr,“ vypráví nadaný kuchař.

S vysněnou prací nabral druhý dech

Tomáš se před absolvováním kurzu vařením zabýval poměrně dlouhou dobu – studoval a testoval recepty, zkoušel nové postupy. Ve volném čase po práci chodil i do místní rybárny, kde se učil, jak pracovat v kuchyni s rybami. Mnohé z kuchařského „řemesla“ se naučil i doma. Přesto podle svých slov všechny znalosti a dovednosti, které nyní potřebuje v práci, nabyl především během kurzu a prostřednictvím absolvovaných praxí. „Na kurzu jsem se naučil všechnu techniku přípravy, kterou teď používám. Snažil jsem se přiučit se co nejvíce, aby mi pak v provozu nemuseli všechno vysvětlovat a já byl pro kuchyň něco platný. Kurz jsem si musel zaplatit sám, protože podle pracovního úřadu jsem na jeho proplacení příliš kvalifikovaný,“ směje se a zároveň dodává: „Nelituji ale jediné koruny, dostal jsem se k vysněné práci.“

Zpočátku hodně lidí z Tomášova okolí nad jeho rozhodnutím kroutilo hlavou, on sám však na mínění ostatních nedbal. „Bylo mi jedno, že se mému rozhodnutí někteří diví, já jsem šel za tím, co mě baví. Mé nejbližší okolí vědělo, že vařit umím a chci se mu věnovat, takže u nich jsem podporu měl,“ říká nadšený kuchař, kterému nevadí trávit v kuchyni až čtrnáct hodin denně. „Ekonomika mě jednoduše nebavila, s rozhodnutím přihlásit se do kurzů a splnit kvalifikační zkoušku jsem nabral druhý dech,“ dodává.

Nejdříve se zkoušky bál, ale díky přípravě ji hravě zvládl

Ačkoliv měl Tomáš bohaté zkušenosti se zkouškami a testy z vysoké školy, zpočátku se závěrečné kvalifikační zkoušky obával. Zejména proto, že nevěděl, co ho čeká. Zkoušku zpětně nehodnotí jako vyloženě snadnou, pokud se ale člověk zodpovědně připraví, neměl by s ní nikdo mít výrazný problém. „Pokud na kurzech dává člověk pozor, zkoušku zvládne. Vyučující hodnotím vyloženě kladně, podporovali nás a všechno nám názorně vysvětlili. Celkově kurzu nemám v zásadě co vytknout, všechno potřebné jsem se tam zkrátka naučil.“

Po složení zkoušky už Tomášovi nic nebránilo v plnění jeho dávného snu a jeho kariéra nabrala záhy na obrátkách. Nejdříve nastoupil do Bohémy, jedné z nejlepších brněnských restaurací, kde si zvykl na špičkově vybavenou kuchyň a už po chvilce dostal volnou ruku dokonce pro vymýšlení nových jídel. Skutečné tvůrčí svobody a dosavadního vrcholu kariéry ale dosáhl Tomáš Vítek ještě o něco později. Když se totiž chystalo otevření luxusní italské restaurace Vivobene Gusto a majitelé hledali špičkového šéfkuchaře, volba padla právě na něj. Dnes tak vede kuchyň tohoto podniku a nemůže si práci vynachválit.

 „Když jsem s majitelem probíral, jak by mohl koncept restaurace vypadat, okamžitě jsem na to kývl. Mám na starosti kuchyni pro naše bistro, restauraci i kavárnu. Pracujeme se špičkovými surovinami, vymýšlíme sezónní recepty. Vlastní kuchyně a opravdová gastronomie na úrovni – prostě to, co jsem chtěl vždycky dělat. Jsem maximálně spokojený,“ shrnuje Tomáš na závěr.

Více na www.narodnikvalifikace.cz, www.nuv.cz/nsk2, www.vzdelavaniaprace.cz.

O Národní soustavě kvalifikací

Národní soustava kvalifikací je průběžně budovaný, státem podporovaný a občany i zaměstnavateli využitelný registr profesních kvalifikací existujících na pracovním trhu v ČR. Umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout do školních lavic. Pomáhá všem, kdo se vydávají na cestu za lepší prací s cílem získat plnohodnotnou kvalifikaci a lepší pracovní uplatnění. K říjnu 2015 bylo schváleno 839 profesních kvalifikací a vykonáno přes 125 000 zkoušek.

Národní soustavu kvalifikací vede a spravuje Národní ústav pro vzdělávání.