Průmysl ve znamení velkých dat a umělé inteligence

Jde v případě iniciativy Průmysl 4.0 podle vás skutečně o trend, nebo pouze o mediální bublinu?

Rozhodně se nejedná o mediální bublinu. Existují zcela jasné technologické trendy, které nemůžeme ignorovat. V první řadě musím zmínit oblast tzv. big data. Podniky v dnešní době (a nejenom podniky, ale i fyzické osoby) produkují stále větší objemy dat. Ty mohou využít ve svůj prospěch, pokud se naučí se v nich vyznat a zpracovávat je. Právě technologie, které přicházejí s iniciativou Průmysl 4.0, dokážou s velkými daty pracovat a vytáhnout z nich pro podnik a jeho výrobu to podstatné.
V případě průmyslových podniků například dokážeme posbírat data ze strojů, jejichž vyhodnocení nám následně může pomoci s predikcemi, s údržbou strojů, ale také se zvýšením efektivity výroby. Důležité ale je s těmito daty nakládat správným způsobem.

Jaké nástroje máte v tomto směru připraveny pro výrobní podniky?

Vyvinuli jsme řešení SCS (Smart Connected Solutions), software zpracovávající komunikaci machine-to-machine, který sbírá velké množství dat ze strojů. Jeden z modulů SCS přitom vytváří predikce zaměřené na to, jakým způsobem by stroje mohly pracovat jinak, novými postupy. 

Uvedu konkrétní příklad nasazení z německého prostředí. Firma vyrábějící recyklační zařízení s pomocí mnoha čidel a čipů, které sbírají data ze strojů a následně je předávají ke zpracování do systému SCS, je schopná předvídat, kdy jejich stroj bude vyžadovat údržbu a na které části zařízení má být provedena. Tím v podstatě klientovi, který recyklační zařízení používá, zajistí, že jeho produkce může být naprosto kontinuální, bez servisních výpadků.
SCS mohou kromě výrobních podniků využít i firmy, které fungují jako servisní organizace. Software jim zde pomůže například s plánováním servisních zdrojů v terénu až téměř do úrovně, jakou známe z taxislužeb, jako je Uber. Tímto způsobem se dají zpracovávat data o servisních manažerech, jejich kapacitách, dají se predikovat a lze je zobrazovat pomocí GPS.

Asseco Solutions je tradičním dodavatelem ERP systémů, pro firmy a podniky pod značkou Helios. Připravili jste novou generaci softwaru pro malé a střední firmy, která by měla podnikům především zjednodušit orientaci a „ovládání“ systému. Můžete přiblížit, v čem konkrétně?

Největší inovace se zde odehrávají ve dvou liniích. Tu první představuje User Experience (UX), což je nejenom uživatelský interface, ale i to, jakým způsobem software „konzumujete“, jakým způsobem ho zpracováváte, jak na vás mluví, jak se na vás „tváří“.
Druhou zásadní novinku představuje využití pokročilejších nástrojů na pomezí Business Intelligence (BI) a Artificial Intelligence (AI). Jde o nástroje, které jsou schopny zpracovat data z celého ERP systému, počínaje finančními daty přes logistiku až po data z výroby. V další fázi pak plánujeme širší využití umělé inteligence, ať už jde o prediktivní analýzy, či cokoliv dalšího.

Proslýchá se, že se rovněž chystáte kompletně přepracovat ERP systém určený pro velké podniky. Čeho zde chcete dosáhnout?

Díky tomu, že máme životní cykly svých produktů asynchronní, chceme využít zkušeností z prvního inovovaného produktu Helios Orange, určeného pro menší a středně velké podniky.
Půjde opět o kompletní přepracování uživatelského rozhraní a neříkal bych jenom UI / uživatelský interface, ale opravdu UX, což chápeme jako prožitek, který uživatel ze zpracování bude mít. Pomoci by nám mělo zde i to, že jsme aktuálně v procesu koupě rakouské firmy, která má s vývojem UX a AI velké zkušenosti.
U řešení pro velké podniky bude nicméně násobně komplikovanější dosáhnout konzistence dat ve všech modulech a zejména otevřenosti k tomu, aby k systému mohly být připojovány další a další komponenty, a to zejména v cloudu.

Systém pro velké podniky stavíte úplně od začátku. Proč?

Když bych to hodně zjednodušil, tak se chceme posunout od monolitu k aplikaci sestavitelné, odpusťte mi ten výraz, z čehokoliv. To je základní rozdíl oproti architektuře ERP systémů, které se začaly produkovat před 15 lety na trhu IT.
Tradiční velcí producenti dnes mají problém s tím, že jejich řešení představují velký monolit (sice uvnitř velmi dobře provázaný), ale obecně nebyly tyto systémy nikdy postaveny tak, aby fungovaly samostatně jako menší celky. My jdeme cestou tzv. microsevices. Nechceme tedy určovat, která z částí systému je tou základní, jeho jádrem.
Podniky dnes pracují s mnoha toky dat, ať už se to týká komunikačních nástrojů, nebo dat „tekoucích“ ze strojů, a myslím si, že pro dobu budoucí nelze označit nějakou konkrétní oblast za základní. Nejzásadnější vlastností, kterou by nový systém měl mít, je granularita, modularita, to, že je vše poskládáno z deseti, dvaceti i více samostatných segmentů.

Má to nějaký speciální význam ve vztahu ke cloudu?

Jednoznačně. Počítáme s tím, že všechny komponenty, které mezi sebou budou propojovat, budou fungovat v cloudu. Způsob konzumace softwaru se změnil. Dříve většina podniků chtěla mít veškeré systémy v režimu on-premise, v cloudu provozovala jen občas něco.

Skupina Asseco nedávno koupila Středoevropský technologický institut CEIT, což je firma zabývající se procesními inovacemi, průmyslovou automatizací. Čím je zajímavá?

Zabývá se oblastí umělé inteligence a zejména, a to jsme ještě nezmínili a je to pro nás jako Asseco Solutions ještě otázkou vývoje a výzkumu, oblastí virtuální a smíšené reality.
Tento nový obor přináší zajímavé myšlenky. CEIT zde nabízí například řešení, které označuje jako digitální dvojče. Velmi zjednodušeně řečeno: tým profesionálů nastoupí do logistického skladu, celý ho naskenuje a převede do prostředí virtuální reality. Zákazníkovi pak prostřednictvím smíšené reality (ve skladu chodí s VR brýlemi) systém předkládá návrhy jak zlepšit procesy, ať už ve výrobě, či logistice tak, aby došlo ke zkrácení výrobního cyklu, snížilo se množství lidské práce apod. Zákazník tedy má možnost procesy doladit ve virtuální, respektive smíšené realitě.
Tyto systémy využíváme pro účely simulace budoucí reality nebo pro účely tréninku.

A pokud zabrousíme do některého z vašich tradičnějších oborů, jako je třeba automotive?

Mezi největší reference CEIT patří automobilka Volkswagen v Bratislavě nebo Škodovka v Mladé Boleslavi a Kvasinách.
CEIT má několik divizí a jedna z nich se zabývá zefektivňováním výrobních procesů. Vyvíjí, vyrábí a implementuje tzv. AGV, autonomní vozíky, které se pohybují zcela samostatně po celém areálu továrny. Tohle je zajímavé vidět v reálném provozu, řádově stovky pohybujících se vozíků, které obsluhuje pouze několik zaměstnanců. Vozíky jsou naprosto autonomní a mají přesně spočítáno, kdy v rámci výrobního cyklu budou mít volno, například za účelem dobití, tak aby nedošlo k žádnému prostoji ve výrobním procesu. Jde o naprosto úžasné technologie, na druhou stranu si na místě člověk uvědomí ten až „nelidský“ rozměr toho, kam nás automatizace může dostat.

V rámci automatizace máte ještě nějaký zajímavý příklad?

Když zůstaneme v automotive segmentu, tak máme příklad u subdodavatele Maserati, kde jiná divize CEIT vyrábí tzv. jednoúčelové stroje.
V této společnosti jsme opět nejdříve přesně zanalyzovali, jak výrobní proces vypadá. Tentokrát bylo zadáním zvýšení produktivity výrobního procesu o 15 procent. Experti z CEIT ale navrhli stroj tak, že byl rychlejší, než bylo zadáno, a dostali jsme se na 23 procent. Ve výsledku je tedy reálně za jednotku výrobního cyklu klient schopen vyrobit o téměř třetinu výrobků více než předtím.

Jiří Hub, 48 let

- Místopředseda představenstva a chief operating officer (COO) společnosti Asseco Solutions.

- Absolvent VŠE v Praze, obor mezinárodní obchod. Již v závěru studia, od r. 1993, se věnoval marketingu v LCS International, kde vybudoval marketingový tým.

- V následujících letech se postupně stal ředitelem marketingu, dále ředitelem divize Finance a současně členem představenstva firmy LCS, která po začlenění do nadnárodní skupiny Asseco změnila název na Asseco Solutions. To v České republice vede od roku 2013 a je členem nadnárodního představenstva skupiny Asseco Solutions.