Jak se omezení či různá nařízení související s pandemií dotkla intralogistiky?
Oproti některým jiným odvětvím je logistika pro chod společnosti klíčová, a proto není možné její úplné zastavení. Firmy sice neměly v rámci všeobecné nejistoty chuť investovat do větších projektů, ovšem zájem o technologie, které vyžadují lidskou součinnost jen minimálně, se zvýšil. Pandemie také mnohým ukázala, že jeden den mohou mít dostatek zaměstnanců a druhý den už jich polovina chybí. Automatizace se tak stala hodně skloňovaným tématem.
Jaký byl uplynulý rok a půl konkrétně pro společnost STILL ČR?
Plný výzev, se kterými jsme se museli vypořádat. Na delší dobu se proměnil styl práce, nemohli jsme navštěvovat zákazníky, snížilo se množství poptávek, zastavovaly se investice. I v době nejtvrdšího lockdownu jsme se snažili držet standard služeb, na který jsou zákazníci zvyklí. V reakci na nastalou situaci jsme například naši mobilní myčku manipulační techniky obohatili o službu účinné dezinfekce. Nyní zákazníci opět preferují osobní setkání a oživení ekonomiky se projevuje i ve větším množství projektů a investic.
Zmínil jste, že během pandemie mnohým skladovým provozům chyběli zaměstnanci například kvůli nemoci či karanténě. Do jaké míry může nahradit lidskou pracovní sílu?
Automatizace pomáhá především při opakujících se činnostech. Ušetřenou lidskou sílu lze poté využít pro práci s vyšší přidanou hodnotou. Pro firmy je vždy důležitá návratnost, oproti období před pandemií to už ale není jen o návratnosti za lidské zdroje. Klienti nyní chtějí investovat do automatizace jednoduchých transportů a procesů. Automatizace může lidi nahradit nebo jim pomáhat. Spolehlivost a přesnost technologie zvyšuje bezpečnost provozu a eliminuje nepřesnosti a chyby.
Jak postupujete, když se na vás firma obrátí s tím, že by chtěla automatizovat intralogistické procesy?
Zakládáme si na individuálním řešení pro každého zákazníka. Stupně automatizace doporučujeme nejen na základě dlouholetých zkušeností z praxe, ale i informací, které získáme přímo od zákazníka, třeba prohlídkou jeho skladu nebo analýzou poskytnutých údajů. Chceme firmy připravit na budoucnost smysluplně.
Jak jsme na tom v Česku s automatizovanými sklady oproti západním zemím?
Existuje tu samozřejmě rozdíl v rozšíření automatizace. Je to dáno zejména návratností technologie. V západních zemích se můžeme bavit o návratnosti již okolo dvou let, u nás je to pět a více. Automatizace je ale budoucnost, což si uvědomují i firmy u nás, a tak se pomalu pouštějí do jednodušších projektů.
Jak si vůbec máme představit plně automatizovaný sklad?
Jako black box. Z jedné strany se dává břemeno k uskladnění a z druhé strany vychází požadované zboží na výdej. Všechny doprovodné činnosti – kontrola, odvoz, uskladnění, optimalizace umístění, výdej – jsou realizovány technologií uvnitř dle nastavených procesů. Člověk se stará jen o předávání břemen na začátku a odebírání na konci.
Když se podíváme do budoucnosti, v horizontu řekněme 15 až 20 let, nahradí podle vás stroje ve skladech lidi úplně?
Myslím si, že dojde k většímu spojení nezávisle pracujících technologií s člověkem. Ten ale podle mě nikdy nebude z práce v logistice úplně vyloučen. Bude jen více dohlížet a pomáhat automatizovaným technologiím v případě, kdy se nebudou schopny rozhodnout.