Pane doktore, jak si stojí Česká republika v léčbě leukémie v mezinárodním srovnání?
Velice dobře. Není rozdíl v kvalitě léčby pacientů v ČR a v západní Evropě nebo USA. Léčíme podle stejných protokolů. Některé dokonce sami iniciujeme a přebírají je od nás v zahraničí. Například postup pro léčbu akutní lymfoplastické leukémie, který jsme vyvinuli, je akceptován i v zahraničí.
Jaký je vlastně moderní postup v léčbě leukémie?
V dnešní době se jedná o kombinovanou léčbu cytostatiky a monoklonálními protilátkami. Cytostatikum je lék, která je používán v léčbě nádorů již desítky let a způsobuje zahubení rychle se množící nádorové buňky. Bohužel má vedlejší účinky, třeba likviduje buňky trávícího traktu. Oproti tomu monoklonální protilátka je cílená na určitou strukturu nádorové buňky a cíleně jí ničí bez vedlejších škod pro organismus pacienta.
Neblíží se budoucnost, kdy budou nádorové buňky likvidovat nanoboti?
To je v současné době sci-fi, ale v léčbě se začínají používat tzv. CAR-T cells, které fungují podobně. Jsou to vlastně laboratorně upravené lymfocyty, které mají vložený uměle vyrobený protein. Takto ´vycvičená´ buňka loví v krvi nádorové buňky a postupně je eliminuje. CAR-T cells krásně fungují u tekutých hematologických nádorů.
A vy CAR-T cells používáte?
CAR-T cells jsme dokonce sami vyvinuli. V současnosti je testujeme na několika pacientech. Tyto buňky jsou vyráběny pro každý případ na míru: Pacient se napojí na speciální přístroj, ten mu odebere jeho vlastní bílé krvinky, v laboratoři se do nich přidá umělý protein a zamrazí se. Pacient dostane léčbu, aby se zmenšilo množství jeho lymfocytů a pak jsou mu nitrožilně aplikovány laboratorně upravené buňky, které v jeho těle expandují. Stačí pacientovi nitrožilně aplikovat pár mililitrů roztoku, ve kterém jsou milióny CAR-T cells.
Jak ve výsledku všechny nové metody přispěly k šanci pacientů na vyléčení nebo alespoň prodloužení života?
V průměru se díky moderní léčbě podařilo prodloužit život zhruba poloviny pacientů o několik let. Pokrok je znatelný. Nádor ale není ´hloupý´. Dokáže si vyvinout rezistenci, struktura nádorových buněk se dokáže v reakci na léčbu změnit. Realitou zůstává, že část pacientů je nevyléčitelná. Jedná se o vysoce rizikové pacienty.
Takže se jedná o zlepšení, ale vymýcení rakoviny je v nedohlednu…
Dosáhli jsme významného zlepšení výsledků léčby, ale vymýcení rakoviny je daleko. To by se musela odhalit skutečná příčina. Proč se vymkne buňka z kontroly.
Setkáváte se jako lékař s případy, u kterých není naděje?
Naděje je vždycky. Každý hematolog má za život jednoho pacienta, jehož případ vypadal beznadějně a najednou došlo k zázračnému obratu.
Jakou roli hraje v boji s touto nebezpečnou chorobou ÚHKT?
Jsme specializované zdravotnické zařízení, které se koncentruje na hematologické zhoubné a nezhoubné choroby. Naší výhodou je, že nejsme jen nemocnice, ale že máme i vlastní transfúzní stanici vyrábějící léčebné produkty a k tomu rozsáhlý výzkum. Naše projekty se můžou hned použít v léčbě. Jsme takové center of excellence v léčbě leukémie v rámci ČR. Podobně jako je to v USA Národního institut zdraví v americké Bethesdě nebo v Česku brněnský Masarykův onkologický ústav pro léčbu tzv. solidních, tedy pevných nádorů.
Jaká je situace ve financování Vašeho ústavu? A jsou větším brzdou v boji s leukémii finanční nebo lidské kapacity?
Máme vyrovnané hospodaření a léčba je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. To platí i pro moderní terapie včetně monoklonálních protilátek a CAR-T cells. Otázkou je budoucí vývoj, protože léků je na trhu čím dál více a ceny stoupají. Rozpočtu ústavu pomáhají i granty na výzkum, které v Česku získáváme. Aktuálně se snažíme spolu s našimi partnery v západní Evropě dosáhnout i na evropské peníze.
Je v ÚHKT výzkum a léčba odděleny nebo integrovány? Zkoumá nové léčebné postupy ten samý lékař, který pomáhá pacientům?
To je právě naše výhoda, že výzkum i léčba jsou pod jednou střechou a nově vyvinutý lék či postup můžeme i vyrobit a rovnou aplikovat na pacientech. S tím je ale spojená i velká odpovědnost a nervy, protože na počátku si nemůžeme být nikdy jisti, jak budou pacienti na novou léčbu reagovat.
Průmyslový holding CSG vám v tomto a příštím roce pošle na výzkum leukémie 5 miliónů Kč. Je to obvyklé, že soukromé firmy podporují v takovém rozsahu vaši činnost?
Není to obvyklé. Je to první případ, kdy nás soukromá firma takto podpořila, a doufám, že to je první vlaštovka, po které budou následovat další. S myšlenkou oslovit významné firmy přišla tisková mluvčí a tajemnice našeho ústavu Andrea Daňková, která dostala doporučení oslovit právě Czechoslovak Group. Velmi rychle jsme se sešli s majitelem Michalem Strnadem a domluvili jsme významnou podporu pro náš ústav.
Jsme ale do budoucna otevřeni i práci s drobnými dárci. S nadsázkou řečeno, když někdo může sponzorovat orangutana v ZOO, mohl by si adoptovat i svého vědce, který v ÚHKT zkoumá novou metodu léčby rakoviny.
Daří se vám získávat nové schopné lékaře a vědce? Produkuje vzdělávací systém v ČR dostatek odborníků?
Musím to zaklepat: ano. Povedlo se nám teď naplnit dva nové týmy, a to jak zkušenými lékaři, tak studenty PhD. Pokud k nám někdo nastoupí po škole, musí to být srdcař, protože pracuje v Praze za plat, který je nižší než průměrná mzda v republice. Ale dostává se mu obrovské satisfakce, že dělá práci, která zachraňuje životy.
Dotýká se činnosti ústavu nějak situace na Ukrajině?
Situaci na Ukrajině sledujeme a diskutujeme s kolegy, co dělat. Jsme připraveni organizovat odběry krve pro Ukrajinu, ale zatím takový požadavek nepřišel. Jinak pomáháme ukrajinským spolupracovníkům a zapojujeme se individuálně do sbírek jako celá veřejnost.
Máte jako ředitel ústavu a k tomu praktikující lékař čas na koníčky nebo na sport?
Času je málo. Rád fotografuji přírodu a občas si zaběhám.
Petr Cetkovský (* 1. dubna 1959) je český hematolog s odborným zaměřením na akutní leukémie, poruchy hemostázy, transplantace kmenových buněk krvetvorby a intenzivní hematologickou léčbu. V roce 1984 absolvoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy (titul MUDr.) V začátcích své kariéry jezdil se záchranou službou ke kritickým akutním případům. V roce 2004 habilitoval v oboru vnitřního lékařství na 1. lékařské fakultě UK v Praze, v roce 2010 získal titul MBA na americké Auburn University a v roce 2012 byl jmenován profesorem onkologie na LF MU. Od července 2013 vede jako ředitel Ústav hematologie a krevní transfuze. Učí mediky na lékařské fakultě a v každoročních evaluacích získává nejlepší ratingy v oblíbenosti a v úrovni výkladu. Ve volném čase se věnuje umělecké fotografii a vydal vlastní knihu o historii legionářů.