Elektrifikace vozidel veřejné správy přitom v následujících letech zrychlí. Na podporu nákupu aut do zásuvky bude více peněz a zároveň jejich pořizování uloží úřadům nový zákon. Vláda již loni v létě schválila usnesení, podle nějž má státní správa při nákupech či pronájmech dodržovat minimální podíl nízkoemisních vozidel. V praxi to mimo jiné znamená, že 29,7 procenta nově pořízených osobních aut, minibusů či dodávek se musí vejít do emisí 50 gramů CO2 na kilometr. Takový limit jsou schopny splnit prakticky jen elektromobily nebo plug-in hybridy. Šlo o provizorium, které do Česka přeneslo evropskou směrnici o čistých vozidlech do doby, než bude přijat příslušný zákon. Jeho návrh nyní leží v parlamentu.
Zadavatelé veřejných zakázek, tedy především státní správa a samospráva, podle něj budou muset při nadlimitních zakázkách na nákup aut pořizovat stanovený díl nízkoemisních vozidel. Ty jsou navrženy na 29,7 procenta u osobních aut a lehkých užitkových vozidel (kategorie M1, M2 a N1) v období od účinnosti zákona do konce roku 2025 a stejně i v následujícím období do konce roku 2030. U nákladních vozidel (kategorie N2 a N3) to má být devět procent do konce roku 2025 a 11 procent v období do konce roku 2030, u autobusů (kategorie M3) 41 procent do konce roku 2025 a 60 procent do konce roku 2030. „Požadované podíly budou muset být dosaženy i v rámci pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících,“ podotýká Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Plnění zákona má podle něj kontrolovat po uplynutí stanoveného časového období Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Veřejná správa by měla být určitě jedním z tahounů elektrifikace silniční dopravy. Jestliže státy prosazují ekologičtější fungování společnosti, samy mají jít příkladem. Jejich výhodou je, že disponují veřejnými rozpočty, takže mají zdroje na to být průkopníky nového přístupu,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel.
Stát ale nechystá jen jasné regule pro nákup vozidel. Ministerstvo životního prostředí už v letech 2016 až 2019 vyčlenilo každý rok 100 milionů korun, z nichž veřejné správě přispívalo na nákup aut s alternativními pohony. Celkem jich s touto dotací bylo pořízeno 1370, z toho 1019 elektromobilů. „V současnosti ministerstvo počítá s vyhlášením dvou výzev na podporu elektromobility a neveřejných dobíjecích stanic zejména pro veřejný sektor. Financovány budou z Národního plánu obnovy celkovou částkou 600 milionů korun. Předpokládáme kontinuální vyhlášení výzvy ve druhém čtvrtletí letošního roku a druhé v roce 2023,“ říká Charvát. Po vyčerpání těchto peněz by podle něj měla podpora pokračovat z takzvaného Modernizačního fondu. V obou případech jsou základem financování peníze z Evropské unie.
Ondřej Synek z Unicornu podotýká, že takto vynaložené peníze nepodporují jen bezemisní dopravu, ale vrací se i v podobě úspornějšího provozu elektromobilů oproti vozům se spalovacím motorem. Například ministerstvo vnitra už dříve v médiích prezentovalo, že průměrné provozní náklady na kilometr jízdy s klasickým autem mu vycházejí o 3,7 koruny výše než s elektromobilem. Hendikepem elektrovozů zůstávají vyšší pořizovací náklady, které se ale podle všech předpovědí budou postupně srovnávat s konvenčními automobily. „Provoz bateriových aut lze navíc optimalizovat pořízením vlastní dobíjecí infrastruktury, protože auta pak jezdí za tarif od dodavatele energie,“ říká Synek.