V tomto kontextu se ptáme, jakou roli může sehrát digitalizace v nasměrování Evropy? Já osobně věřím, že může zcela změnit pravidla hry. Dovolte mi vysvětlit proč.
Digitalizace jako nástroj hospodářské obnovy
Evropská komise předložila na stůl řadu velmi ambiciózních cílů Digitální dekády zaměřených na digitalizaci Evropy: od digitalizace malých a středních podniků a jejich podpory při zavádění cloudových řešení až po zajištění toho, aby všechny klíčové veřejné služby byly dostupné online. Společným jmenovatelem je konektivita. Z tohoto důvodu dané cíle také vyžadují dosáhnout do roku 2030 5G a gigabitového připojení pro každého, kdekoli v Evropě.
Důvodem těchto ambiciózních cílů je skutečnost, že dnes je digitalizace „nezbytnou nutností“: podle Světové banky představuje v současnosti digitální ekonomika 15,5 % celosvětového HDP.
Klíčová role telekomunikačního sektoru
V Evropě telekomunikační průmysl masivně investuje, aby se digitální příležitost stala skutečností ve všech členských státech. Studie ukazují, že v období 2012-2021 investovaly evropské telekomunikační společnosti do modernizace digitální infrastruktury již více než půl bilionu euro. Pro srovnání to znamená, že na každé 1 euro investované velkou technologickou firmou do internetové infrastruktury investovaly evropské telekomunikační společnosti 10 eur. Odborníci také poukazují na velkou příležitost, která je před námi. Podle BCG mohou pokračující investice do 5G a optických sítí přinést Evropě do roku 2025 nárůst HDP o 113 miliard EUR.
Telekomunikační sektor je jedním z klíčových hnacích motorů také české ekonomiky. V roce 2020 investoval telekomunikační sektor do svých sítí a služeb v České republice více než 18 miliard korun. Tři z telekomunikačních společností patří mezi 20 největších přispěvatelů do státního rozpočtu. Za posledních 10 let se podíl telekomunikačních a informačních technologií na HDP zvýšil o 1 % na 4,69 % v roce 2021. S téměř 175 000 zaměstnanci jsou telekomunikační a IT společnosti také jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v České republice.
Nový evropský přístup k zavádění sítí
Vzhledem k tomu, že sítě jsou socioekonomickým faktorem, zaujala Evropská komise nový přístup k odvětví telekomunikací. Prostřednictvím Evropského kodexu pro elektronické komunikace EU poprvé v nedávné historii výslovně zařadila investice do „zavádění sítí“ mezi regulační cíle EU.
Cílem je usnadnit zvýšené investice do 5G a optických sítí, a to jak na úrovni EU, tak harmonizací přístupů národních vlád a regulačních orgánů.
Z mého pohledu to znamená, že vnitrostátní regulační rozhodnutí by měla být vždy zaměřena na urychlení rozvoje sítí, spíše než na vytváření regulačních překážek. To je zvláště důležité například při definování povinností souvisejících se správou spektra nebo při regulaci trhů s pevným širokopásmovým připojením.
Národní regulační orgány by měly postupovat v souladu s nejnovějšími předpisy EU a regulačními benchmarky, aby zajistily, že žádný členský stát nebude v oblasti 5G a optických sítí zaostávat.
Udržitelnost internetového ekosystému EU
Navzdory mnoha snahám EU o posílení zavádění 5G a optických vláken stále existují velké obavy ohledně udržitelnosti internetového ekosystému EU.
Čísla tyto obavy dokládají. V současnosti totiž pochází celých 55 % veškerého internetového provozu od pouze několika technologických gigantů. Zatímco telekomunikační společnosti nesou břemeno investic do sítí, jsou to právě technologičtí giganti, kteří v současnosti nejvíce těží z výhod plynoucích z nárůstu provozu. Vzhledem k nákladným investičním cyklům spojeným s 5G a optickými sítěmi nás zákonitě musí napadnout: je taková situace udržitelná?
V této souvislosti výkonná viceprezidentka Vestagerová nedávno oznámila, že Evropská komise prověří, zda „existují hráči, kteří generují velký provoz, z něhož pak v rámci svého podnikání těží, aniž by ale ve skutečnosti přispívali k technickému zabezpečení takového provozu“. Komisař Breton uvedl, že by konkrétní opatření v této věci mohla být přijata do konce roku 2022.
Pokud by k tomu došlo, nevyřeší se pouze kritický problém nákladů spojených se sítěmi. Odhady ukazují, že touto cestou lze v Evropě dosáhnout celé řady socioekonomických přínosů, mimo jiné včetně růstu HDP o 72 miliard EUR, dalších 840 000 pracovních míst v roce 2025 a potenciálního snížení emisí CO₂.
Digitální odolnost a kybernetická bezpečnost
Rychlé a významné investice do odolných evropských telekomunikačních sítí jsou dnes ještě větší nutností, protože se šíří hrozby kybernetické bezpečnosti a ve složitém digitálním ekosystému se objevují nová rizika. Telekomunikační operátoři si to dobře uvědomují a bezpečnost svých sítí je pro ně tradičně prioritou.
Kybernetické hrozby jsou pro naši společnost historickou výzvou. Vzhledem k jejich nevyhnutelnosti, je nezbytné, abychom při jejich zmírňování zaujali přístup založený na faktech a rizicích. To bude platit zejména pro 5G. Na jedné straně, stejně jako každá nová technologie, může vytvářet nová zranitelná místa. Na druhou stranu bychom ale neměli ignorovat, že přináší také nové příležitosti ke zkrocení kybernetických zranitelností přidáním dalších možností zabezpečení, mimo jiné včetně zavádění vrstevnatosti sítí (network slicing), autentizace a šifrování.
Zatímco Evropa pracuje na dosažení svých cílů do roku 2030, mějme na paměti, že čtvrtina „digitální dekády“ již uplynula.
V sázce je mnoho, ale očekáváme, že české předsednictví EU sehraje klíčovou roli v urychlení naplnění ambicí evropské digitální dekády.
Lise Fuhr, generální ředitelka, ETNO