Co jste na televizních obrazovkách neviděli. Putinova válka očima reportérů České televize

Česká televize měla po celý rok 2022 přímo na území Ukrajiny své zpravodajské týmy. Každý den, každou hodinu, každou minutu. Reportéři se střídali a střídala se i místa, která navštěvovali. Ale někdo tam vždycky byl – u všech klíčových okamžiků, i u těch nenápadných, které na první pohled nepřinesly nic převratného, ale přesto jsou nedílnou součástí mozaiky příběhů z válečné zóny jménem Ukrajina.

Kniha Putinova válka vydaná společně Argem a Edicí ČT přináší nepřikrášlená vyprávění – to, co jste na televizních obrazovkách neviděli, příběhy ze zákulisí plné smutku, zmaru, ale zároveň odvahy a naděje, a taky snahy vést normální život.

Vznikla na popud jednoho z deseti zúčastněných, Jakuba Szántó, který se rozhodl všechny své kolegy se zkušenostmi z Ukrajiny roku 2022 oslovit a prostřednictvím jejich zážitků vytvořit něco jako kroniku prvního roku války.

Mluvit o něčem jako o „nejsilnějším zážitku“ v případě této knihy nelze. Má to být den útoku? Nebo syrové, mrazivé postřehy Václava Černohorského přímo z fronty v Charkovské a Doněcké oblasti? Emotivně silné vyprávění Michala Kubala o pohřbu dvouletého chlapce v Kyjevě? Nebo Kubalovo líčení toho, kterak se dostal až k prezidentu Zelenskému a jako jeden z mála s ním mohl udělat rozhovor? Hrůzná svědectví Davida Borka o mrtvých z Buči? Dojemné scény Andrease Papadopulose z přeplněného utečeneckého tábora poblíž Lvova? Procházka s Janem Šilhanem po ulicích zdemolovaného, ukrajinskou armádou znovu dobytého Chersonu?

Putinova válka – obálka

Foto: ARGO

Anebo vás více zasáhnou ukázky každodenního života pod hrozbou „trivohy“, tedy sirén ohlašujících raketový útok, sepsané Davidem Miřejovským? Případně zmrtvělé, strachem nasáklé čekání na invazní jednotky v přímořské Oděse, které popsal Pavel Polák?

Každý si zde najde to své. Optimistické odhodlání vojáků, radost z každého nového nápadu či vylepšení u zbraní, jež jim pomůže v boji, a nenávist k okupantům na straně jedné – ale paradoxně také postoj doněckých „stařenek“, v jejichž sousedství v Kramatorsku Václav Černohorský bydlel, jednoznačně vypovídající o síle ruské propagandy – že za všechno může Ukrajina a Západ a že Rusko dělá jen to, co musí, protože se svou agresí prostě jenom brání. A to přímo v regionu, který ruská invaze poničila snad nejvíce.

V případě obyvatel Ukrajiny tak šťastné konce neexistují, jak správně píše Andreas Papadopulos, protože samotný konec války ani případná ekonomická obnova nevyřeší základní problém – Rusko bude stále za humny a pořád bude mít na Ukrajině „své“ lidi. A jakkoli se základní náhled na konflikt i úlohu jednotlivých aktérů v něm v posledním roce značně naklonil na stranu Ukrajiny a proti Rusku, stále bude třeba nějak žít a mluvit i s těmi sousedy, kteří to vidí opačně.

Ne, šťastné konce neexistují, ale existuje snad aspoň něco jako… naděje. Kniha Putinova válka je i přes tragičnost námětu i jednotlivých osudů této naděje plná.

Putinova válka vychází 23. 3. 2023. Další články o knihách z Arga a rozhovory s autory najdete v časopisu #mojeargo.