Co se děje s trhem pozemků pro průmyslovou výstavbu?

Nárůst úrokových sazeb loni přibrzdil investice některých průmyslových developerů do nákupu nových lokalit. Místo nich se o plochy začali ucházet investoři ze sektoru obnovitelných zdrojů energie. Ceny pozemků pro fotovoltaiku se zároveň pohybují na úrovni 30 – 50 % toho, za kolik se prodávají pozemky pro průmyslovou výstavbu. Nový impuls do měnící se situace může přinést průmyslový developer P3 Logistic Parks, který díky silnému finančnímu zázemí svého vlastníka letos plánuje v České republice nakoupit desítky tisíc čtverečních ploch.

Akviziční apetit P3 uspokojí jen kvalitní lokality

„V ČR spravujeme 87 hal v 16 parcích a jejich obsazenost přesahuje 97 %. Aktuálně stavíme ve třech parcích a ve dvou z nich máme ještě rezervu pro další výstavbu v objemu přes 177 000 m². Pro náš další rozvoj potřebujeme nové lokality,“ vysvětluje Ondřej Vodička, který má v P3 na starosti akvizice. Určující je pro něj kvalita pozemku a jeho dostupnost, třeba i s ohledem na budoucí dostavbu dálniční sítě. Největší zájem o průmyslové parky je tradičně v okolí velkých měst, proto má v hledáčku jak Prahu, tak Brno, zajímavé mohou být ale třeba i Jižní Čechy a v budoucnu regiony v Karlovarském kraji. Soustředí se na pozemky o velikosti okolo 50 000 m², v případě Brna a Prahy pak alespoň 30 000 m².

Evropský průmyslový developer, který parky vlastní, pronajímá i spravuje, je připraven koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, které jsou buď prázdné nebo obsazené nájemci. „Zajímají nás budovy v kvalitě A nebo A+, které budou blízko našeho standardu a budeme je moci integrovat do našeho portfolia, tak i ty nižšího standardu vhodné na redevelopment,“ upřesňuje Vodička.

Udržitelnost má v průmyslových parcích smysl

Při výběru lokality je pro průmyslového developera určující dostupnost, ať už z hlediska zaměstnanosti, a zejména pak dopravy. „Naše parky najdete blízko dálnic a rychlostních silnic, mimo obydlené částí obcí.  Podle územního plánu musí mít definovaný vhodný způsob využití, nemáme zájem stavět na pozemcích s kvalitní půdou, zajímavé jsou proto i brownfieldy,“ popisuje Vodička. Bývalé průmyslové areály, ve kterých už došlo k demolici původních objektů a případně sanaci, mají několik výhod. Původní materiál se dá recyklovat do podloží, hlavní výhodou je ale zejména existující a vhodně dimenzovaná energetická infrastruktura a lokalita dobře dostupná pro dopravu i potenciální zaměstnance.

Možná to tak optikou soupeření dvou zájmů na trhu pozemků pro průmyslové využití nevypadá, ale snaha o energetickou soběstačnost a poptávka po skladových a výrobních halách si navzájem nekonkurují. Průmysloví developeři už dnes připravují střechy budov na osazení fotovoltaikou. Dá se tak říct, že situace má win - win řešení.