Většina lidí si nějakou formou spoří či investuje na důchod. Pravidelně tak činí více než polovina z nás. Těch, co naopak nespoří vůbec, je necelá třetina.
Nepodceňujme výši měsíčních splátek
Polovina domácí populace šetří na penzi do 1 000 korun měsíčně. Pouze 26 procent lidí ale spoří více než 2 tisíce korun. Důvod? Finanční situace nám to buď neumožňuje, nebo je podle našeho mínění nastavená částka dostatečná.
Bezmála polovina lidí by si na důstojné stáří představovala měsíční příjem od 20 do 30 tisíc korun.
„To, abych měl v důchodu příjem kolem 30 tisíc korun, v praxi znamená měsíční rentu ke státnímu důchodu ve výši 10 tisíc korun. K té ale vede dlouhá cesta, a to by si měl každý uvědomit. Pro třicátníky to vychází na měsíční spoření kolem 2 200, u čtyřicátníka necelých 3 700 a padesátníka 7 200 korun. Vlastní příprava bude do budoucna enormně zásadní a je potřeba o tom mluvit,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
I proto je tak důležité, abychom uvažovali o nastavení optimálního finančního plánu, který nám pomůže překlenout obtížné životní situace i samotného spoření na rentu.
Do důchodu chceme odcházet s jedním až dvěma miliony korun
Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na důchod naspořeno méně než 100 tisíc korun, jak průzkum agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting zjistil. Jsou mezi nimi častěji svobodní lidé a ženy. Ti, kteří se opírají o čistý měsíční příjem od 40 do 50 tisíc korun, mají na důchod našetřeno o něco více, a to od 250 do 500 tisíc korun. To samé potom platí pro lidi ve věku od 55 do 64 let.
Třetina populace by chtěla mít před odchodem do penze naspořeno více než jeden milion korun. Čtyřicet šest procent lidí, kteří si spoří, si důstojné stáří dokonce spojuje s našetřenou částkou do dvou milionů korun.
Nicméně více než polovina lidí očekává, že jí naspořené peníze v důchodu nebudou stačit a téměř dvě třetiny lidí se dokonce obávají, že jim v penzi klesne životní úroveň. V takovém případě odhadují, že nejvíce omezí výdaje na kulturu, návštěvu restaurací nebo cestování.
Spořit je třeba už od mládí
Šetření zároveň potvrdilo, že jsme národ odkladačů. Těch, kteří si na rentu spoří již od mladého věku, je totiž relativně málo. V průměru začínají lidé nejčastěji spořit až od padesáti let. Mladí lidé do 34 let přitom plánují, že budou spořit od zhruba 40 let. V případě těch, kteří jsou ve středním věku, se uvedená hranice posouvá na 45 let. U starších lidí, kterým je minimálně 55 let, pak podle mínění respondentů postačí, když začnou až v 60 letech!
„Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinou finanční slaboty našich penzistů,“ komentuje situaci Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Velká část společnosti si doposud příliš neuvědomovala, že si musíme finanční rezervu na stáří vytvářet v dostatečné výši s předstihem. Teprve nyní procitáme a začínáme řešit, že státní důchod nám na očekávanou životní úroveň v době, kdy budeme seniory, vždy automaticky nevystačí.