V korejštině existuje idiom "전화위복" (jeonhwa-wibok), který v překladu znamená "proměnit krizi v příležitost" nebo "požehnání v přestrojení". Vyjadřuje myšlenku, že neštěstí nebo krizi lze proměnit v požehnání nebo příležitost prostřednictvím neustálého úsilí a neochvějného odhodlání. Idiom naznačuje, že vytrvalou snahou a pevnou vůlí lze nepřízeň osudu proměnit ve štěstí nebo úspěch. V současném kontextu může energetická krize a změna klimatu představovat právě takovou příležitost pro jadernou energetiku.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) proto poprvé po deseti letech revidovala výhled potenciálního růstu celosvětové výroby jaderné energie do roku 2050. Tato úprava odráží rostoucí potřebu zvyšování podílu jaderné energie v reakci na zmírňování klimatických změn a cíle nulových emisí uhlíku.

Podle evropského Green Dealu z července 2021 je každý členský stát povinen snížit emise skleníkových plynů na 55 % úrovně z roku 1990 a do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie v energetickém mixu na nejméně 40 %. Česká republika není výjimkou a její vláda již reviduje svou národní energetickou politiku s cílem dosáhnout dekarbonizace. Činí tak se zaměřením na jadernou energii a obnovitelné zdroje, aby zajistila dodávky energie, které budou stabilní a cenově dostupné.

Energie z jádra v Česku

Česká republika již provozuje šest jaderných reaktorů, které byly postaveny s využitím ruské technologie VVER (vodo-vodní energetický reaktor). V případě výstavby nových jaderných zařízení podaly nabídky na výstavbu pokročilého lehkovodního reaktoru třetí generace (Advanced Light Water Reactor – ALWR) tři země, které jsou v současné době v procesu posuzování: Jižní Korea, Spojené státy a Francie.

Všichni zájemci slibují vysokou dostupnost elektrárny[1] (přes 90 %), krátkou dobu výstavby pod 60 měsíců a dlouhou projektovanou životnost 60 let. S výjimkou jaderných elektráren Barakah, které se staví a provozují ve Spojených arabských emirátech, se však jaderné elektrárny třetí generace ve výstavbě v různých zemích potýkají se zpožděním až 5, a v některých případech i více než 10 let spolu s neočekávaným nárůstem nákladů na výstavbu.

Mezi zeměmi, které se účastní výběrového řízení na výstavbu nových jaderných elektráren, je i Jižní Korea, která od 70. let minulého století nepřetržitě staví a provozuje jaderné elektrárny. V současné době provozuje 25 bloků a dalších 5 bloků v Koreji staví. Díky vývoji nejmodernějších stavebních technologií, jako jsou modulární výstavba, otevřená (open-top) konstrukce, informační systém pro správu technických dat a systém pasivní bezpečnosti, Jižní Korea úspěšně dokončila výstavbu reaktoru PWR o výkonu 1 000 MWe během 56 měsíců od prvního vylití betonu až po komerční provoz, čímž vytvořila světový rekord.

Projektové řízení v podání Jižní Koreje

Jaderné elektrárny Barakah provozované v SAE jsou rozsáhlé jaderné elektrárny postavené v poušti. Za jejich úspěšným dokončením stálo odhodlání, které Korea prokázala při překonávání nejrůznějších výzev. Zaprvé Korea jako hlavní dodavatel navázala partnerství s různými mezinárodními i domácími společnostmi, aby zajistila všechny potřebné technologie a pracovní sílu. Zadruhé kladla důraz na bezpečnost a kvalitu na staveništi, a zavedla proto nejmodernější technologie a pokročilé systémy zajišťující bezpečnost a zabraňující nehodám. Navíc se jedná o jediný projekt jaderné elektrárny, který úspěšně dokončil výstavbu v plánovaném termínu a rozpočtu.

Prostřednictvím projektů výstavby nových jaderných elektráren budou dodavatelé spolupracovat s českým průmyslem v oblastech jako inženýrství, výrobní technologie a řízení projektů, což zvýší úroveň českého jaderného průmyslu a umožní maximální zapojení místních českých firem do nových projektů. Politika lokalizace podporuje nejen růst domácího průmyslu, ale umožňuje také rychlé dodávky pomocných komponent od místních dodavatelů, čímž se zkracuje doba výstavby. Tyto cenné technologické zkušenosti České republiky mohou být navíc exportovány i do budoucích nových projektů jaderné energetiky plánovaných v Evropě.

V říjnu 2018 se v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřila přední česká jaderná inženýrka k výstavbě jaderných elektráren Barakah v SAE. Uvedla, že pokud jde o schopnost výstavby včas a v rámci rozpočtu, asi nejlepší reference má korejská společnost KHNP. Dodala však, že se jedná pouze o parametry časové a rozpočtové; těch, které je třeba posoudit, je mnohem více.

Nutnost stavět včas

Stále jsme svědky mnoha případů zpoždění výstavby jaderných elektráren. Tato zpoždění vyvolávají otázky, zda se jedná o vnitřní problémy samotné výstavby, nebo o nedostatky v řízení jednotlivých projektů. Korea však od 70. let minulého století postavila 36 jaderných elektráren na domácím i mezinárodním trhu a s výjimkou změn v národní politice výrazná zpoždění nezaznamenala.

Výstavba nových jaderných reaktorů je úzce propojena s hospodářským rozvojem České republiky. Spíše než politická či diplomatická hlediska je důležité to, aby projekt zajistil stabilní a cenově dostupné dodávky elektřiny pro obyvatele. Výstavba nových jaderných reaktorů, která proběhne včas, položí základ pro další hospodářský rozvoj.

Česká republika se nachází v situaci, kdy potřebuje zavést novou technologii a položit základy spolupráce pro bezpečný provoz a údržbu s vybraným dodavatelem na dalších 100 let. Pro dosažení ekonomického skoku vpřed prostřednictvím výstavby nové jaderné elektrárny je spravedlivý a objektivní výběr optimálního projektu reaktoru jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu.

O autorovi

Dr. Kisig Kang má za sebou 35letou praxi v soukromém sektoru a v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) v oblasti projektování jaderných elektráren, a získal tak bohaté zkušenosti s hodnocením a řízením výstavby nových jaderných elektráren po celém světě. V rámci IAEA stál doktor Kang v čele týmu pracujícího na vydání technické směrnice Project Management in Nuclear Power Plant Construction: Guidelines and Experience[2], jejímž cílem byla podrobná analýza důvodů, proč mnohé probíhající projekty výstavby jaderných elektráren trvají více než dvojnásobek plánované doby a výrazně překračují rozpočet.

Komerční článek



[1] Procento času, po který je jaderná elektrárna schopna vyrábět elektřinu

[2] IAEA Nuclear Energy Series No. NP-T-2.7

Text nevyjadřuje názor redakce