Zákazníci českých obchodů a restaurací se dosud museli spokojit s jídly připravovanými nejčastěji z čínského či španělského česneku. K dostání je sice i jeho domácí produkce, ale vždy jde o zahraniční odrůdy. Rozdíl ve srovnání s pravým českým česnekem je přitom na talíři obrovský. Letos to poprvé po desítkách let konečně mohou na vlastních chuťových a čichových buňkách otestovat nejen zahrádkáři.

Do prodejen velkoobchodu makro ČR se totiž pod značkou METRO Chef v balení 500 g exkluzivně dostala první sklizeň 1,5 tuny pravého českého česneku z tuzemských polí. Jde o výsledek úzké spolupráce mezi makro ČR a českými farmáři v rámci iniciativy ČESKÉ POLE. Ta se osvědčila již u brambor Agria na hranolky či Mělnického křenu.

česnek

Senzorické zkoušky prvních vzorků nové sklizně potvrdily, že pravé české odrůdy česneku Bjetin a Slavin svou jedinečnou chutí, intenzivní vůní a mimořádnou čerstvostí výrazně překonávají všechno, co dosud bylo pro restaurace na trhu k dispozici,“ říká Martin Čivrný, vedoucí komunikace makro ČR.

Česnek jako takový se v Česku pěstuje dlouhodobě. Ještě na přelomu tisíciletí ho zemědělci vyprodukovali 7 000 tun, což stačilo na pokrytí domácí spotřeby. Pak ale tradiční domácí produkce začala pod tlakem levného dovozu upadat. Například v období kolem roku 2010 sklízeli čeští farmáři už jen okolo 700 tun česneku ročně – do prodejen řetězců se přitom často nedostalo z domácí produkce vůbec nic. A když už se to podařilo, šlo o zahraniční odrůdy vysázené na českých polích. Pravý český česnek byl výhradně doménou zahrádkářů a drobných pěstitelů. Až dosud.

Kvalitu, vůni, chuť a čerstvost aktuální sklizně rodinné farmy BulKo z Polabí, s níž makro ČR na návratu pravého českého česneku spolupracuje, senzoricky otestovali odborníci z makro akademie a oddělení kvality společnosti makro. Ukázalo se, že se česnek dobře loupe a příjemně silně voní. Vyznačuje se dostatečně ostrou výraznou chutí a po tepelné úpravě má velmi dobrou texturu – není blátivý. „Pro dosažení obdobné chuťové intenzity u něj stačí použít až o polovinu méně stroužků ve srovnání s česnekem z dovozu. Oproti klasickému česneku navíc po kuchyňském zpracování nehořkne. V pokrmech ho lze využít například při přípravě hovězího na česneku, cmundy nebo oblíbené česnečky, kterou pravé české odrůdy svou chutí a vůní zvýraznily a povýšily na úroveň, jíž nebylo možné za využití dosud dostupného česneku dosáhnout. Největší změny jsme si pak všimli u klasického tataráku, kde chuť a vůni česneku na topinkách vnímáme intenzivněji, protože neprochází tepelnou úpravou,“ popisuje šéfkuchař makro akademie Marek Lojda.

V rámci iniciativy ČESKÉ POLE, jež rozvíjí tradiční produkty českého zemědělství a posiluje jejich místo v české kultuře a gastronomii, je česnek po bramborách a křenu další plodinou se staletou tradicí, které se dostalo podpory. Ta bude dlouhodobá a postupně se rozšíří i na další pravé české odrůdy česneku tak, aby se letošní 1,5tunová sklizeň mohla v příštích letech zmnohonásobit.



 

Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist