Jak se Brno stalo evropskou metropolí elektronové mikroskopie?
První dva elektronové mikroskopy se do tehdejšího Československa dostaly v rámci poválečné pomoci v roce 1947 z USA. Na vývoj elektronové optiky se na brněnské Vysoké škole technické zaměřil profesor Aleš Bláha se svým týmem, který v roce 1951 sestrojil první československý elektronový mikroskop Tesla BS 241.
Jejich vědecká dílna pro výrobu speciálních měřicích přístrojů přešla pod Teslu Brno, kde se začal první prototyp vyrábět sériově. Nejslavnější typ stolních elektronových mikroskopů BS 242 si díky co nejjednodušší konstrukci a ovládání odvezl ze světové výstavy EXPO 58 v Bruselu zlatou medaili. Na tradici Tesly navázaly před 30 lety nové klíčové firmy, které v Brně vyrobí jednu třetinu celosvětové produkce elektronových mikroskopů a drží město v této excelentní oblasti na špici.
Co elektronové mikroskopy umí?
Dokážou zvětšit pozorovaný objekt až milionkrát. Kdybyste tedy namířili takový mikroskop na Měsíc, pohodlně byste na něm spočítali stopy astronautů Armstronga a Aldrina. Vědci díky elektronovým mikroskopům mohou odhalit celou řadu neprobádaných oblastí. Využití najdou v medicíně, výzkumu nových léčiv, archeologii, kriminalistice, leteckém průmyslu i materiálovém inženýrství. Umožňují prozkoumat nebezpečné viry. Klíčové jsou pro výzkum polovodičových technologií, pomáhají při výrobě čipů do mobilních telefonů nebo počítačů. Elektronová mikroskopie přináší revoluci do neurobiologie a přibližuje nás k pochopení fungování lidského mozku. Umí toho ale mnohem více.
Výroba jednoho elektronového mikroskopu může trvat až šest měsíců a aparát může vážit i několik set kilogramů. Montáž přístrojů probíhá v tzv. čistých prostorách, čímž se zamezí jejich kontaminaci zrnky prachu.
Dny elektronové mikroskopie a padouchové mikrosvěta
Poznávat mikrosvět prostřednictvím elektronového mikroskopu mohou lidé na Dnech elektronové mikroskopie už od roku 2017. V Brně se konají díky spolupráci výrobců těchto přístrojů Delong Instruments, TESCAN a Thermo Fisher Scientific, brněnských univerzit a jejich vědecko-výzkumných center, výzkumných ústavů Akademie věd, vědecko-popularizačních institucí i veřejné sféry. Vše řídí organizace Hvězdárna a planetárium Brno, která umí s lehkostí propojit vesmír se světem buněk. Tato akce s podporou města Brna i Jihomoravského kraje popularizuje vědu a podporuje zájem o studium technických a přírodovědných oborů. Nikde v Evropě se nevyskytuje taková koncentrace firem a vědeckých ústavů v tomto oboru a díky tomu je Brno unikátní evropskou metropolí elektronové mikroskopie.
Symbolem letošních Dnů elektronové mikroskopie je roztoč, zástupce padouchů mikrosvěta, v podobě obřího nafukovacího modelu. Pokud příští týden zavítáte do Brna, nenechte si ujít pohled na tato všudypřítomná mikroskopická monstra, která žijí na Zemi od hlubokomořských příkopů až po vrcholky hor, ale také na lidském těle, kde se jich vyskytuje několik milionů. Roztoči jsou všude kolem nás, na věcech, které nás obklopují. A často dokážou potrápit lidi, rostliny i zvířata, protože vyvolávají alergické reakce.
Jak vlastně tito miniaturní tvorové vypadají, vám zprostředkují elektronové mikroskopy na výstavách, přednáškách, workshopech i exkurzích. Fascinující snímky mikrosvěta uvidíte v Galerii Vaňkovka, parku na Moravském náměstí bude dominovat obří nafukovací nanostruktura a výstava unikátních fotografií Stefana Dillera.
Ať už jste zvídaví zájemci o svět techniky, naprostí laici, studenti, nebo jen hledáte fajn tip pro odpoledne s dětmi, určitě si z programu DEM vyberete. Účast na aktivitách je převážně zdarma, u některých je nutná rezervace. Stačí kliknout na dembrno.cz/program.
