Skupina UDI Group vznikla v ČR, ale dnes staví hlavně v cizině. Čím to je?
Máme 30letou historii, naše skupina začínala jako developer dostupného bydlení v regionech ČR. Postupně se ale povolovací procesy tak ztížily a byrokracie narostla natolik, že jsme se rozhodli jít podnikat tam, kde na povolení nečekáme deset let. První zahraniční projekt jsme koupili v Polsku, následovalo Maďarsko a Srbsko. A loni, když jsme se již stabilizovali v evropských zemích, jsme diverzifikovali podnikání také za oceán a máme aktivity nově i v Panamě a Kostarice. Základ našich projektů je ale stále v ČR.
V době po covidu a po začátku války na Ukrajině, bylo stavebnictví zasaženo podobně jako zbytek ekonomiky. Jak se vám v tom prostředí podnikalo?
Po celou existenci firmy klademe velmi silný důraz na efektivitu výstavby. Dobrý poměr kvality a rychlosti výstavby na jedné straně a ceny na straně druhé. To je to podstatné, na čem stojí úspěch naší skupiny. Při výběru dodavatele se zaměřujeme nejen na reference ze staveb odpovídající velikosti, což při našich průměrných stavbách znamená, že naši dodavatelé obvykle patří na svém trhu k těm největším. Řadí se mezi ně například polský Hochtief nebo tamní jednička Unibep, srbská Penta Ge. Co. nebo Syner v České republice. Není umění získat kvalitního dodavatele, ale získat ho za velmi rozumných cenových podmínek.
A dařilo se vám to i v době vysoké inflace, kdy ceny některých stavebních komodit vyskočily o stovky procent?
S výběrem zhotovitele nespěcháme. Náš cost management vždy nejprve provádí analýzu aktuální cenové úrovně. Do tendru tak jdeme s jasnou představou konečné ceny, ale také řádových nákladů jednotlivých položek rozpočtu. Soutěže navíc děláme vícekolově a postupně cizelujeme tu nejlepší nabídku. S jednotlivými soutěžícími trávíme čas nad detaily jejich nabídky a velmi pečlivě projednáváme všechny možnosti. Zvláště v době, kdy z jedné strany tlačí na cenu rostoucí náklady stavebních prací a materiálů a z druhé strany pak pokles poptávky, je efektivita výstavby tím základem, na kterém je třeba postavit úspěšný development.
Nyní chystáte výstavbu v Latinské Americe. Je ten trh v tomto ohledu nějak unikátní?
To určitě. Je to nejen velmi vzdálený trh, ale mentálně hodně odlišný. Proto je velmi důležité mít na místě kvalitní vlastní tým. Ještě důležitější ale je najít vhodného partnera se znalostí místního trhu, který s výběrem vhodného dodavatele poradí a pomůže. Samozřejmě i v případě Latinské Ameriky jsme si dělali velmi detailní rešerše trhu a vybíráme ze dvou kategorií dodavatelů – z těch nadnárodních, které ale logicky patří k těm nejdražším na trhu, a pak z těch velkých místních s dobrou reputací. V případě takto náročného a nového trhu není nejlevnější nabídka vždy tím nejlepším řešením. Velkou výhodou je, že náš partner, který nám s projekcí pomáhá, firma Jota má španělského vlastníka a ten má evropský pohled na byznys. Ten latinskoamerický je přece jen trochu odlišný od toho, na co jsme zvyklí.
Jak se změnilo podnikání v developmentu za polední turbulentní roky?
Na stavebnictví velmi negativně dopadly vnější vlivy. Nejdříve ceny stavebních materiálů rozkolísalo přerušení dodavatelského řetězce kvůli covidu. Sotva se začaly vracet do normálu, vstoupila do toho válka na Ukrajině. Ta má jednak přímé dopady například v omezení množství oceli na evropském trhu po vybombardování ocelárny Azovstal. Tady si však trh náhradní řešení našel. Co ale rychle neodezní, je růst cen stavebních materiálů náročných na energii při výrobě. Jejich cena v důsledku radikálního zvýšení nákladů na plyn a elektřinu prakticky v celé Evropě narostla a jen tak se nesníží. Týká se to například cementu respektive betonu, cihel, sádrokartonu apod.
O kolik se tak dnes staví dráž?
Náklady vzhledem k tomu logicky narostly. Přesto si myslím, že se nám je daří držet na dobré úrovni. Oproti situaci před čtyřmi lety jsou nyní náklady na výstavbu m3 srovnatelné budovy řádově o 30 až 35 procent vyšší. Samozřejmě se to mírně liší trh od trhu. Rostoucí náklady se ale zatím daří vyrovnávat vyšší prodejní cenou. Výnos našich projektů je tak stále stabilní, a to považuji za úspěch.
Změnil se nějak váš přístup k výstavbě?
Ano, ale neřekl bych, že je to dáno vnějšími vlivy. Spíše již firma dosáhla takové velikosti, že změnila svůj přístup k řízení projektů. Velký vliv na to mají také naše zkušenosti ze zahraničí. Rádi bychom proto ke spolupráci vybírali přední hráče na trhu jak z řad projekčních, architektonických a nakonec i stavebních firem. Zaměřujeme se na velké projekty a hledáme proto partnery, kteří mají odpovídající zkušenosti. Kromě soutěží na design projektů v zahraničí, kde se uplatnila slavná jména světové architektury jako třeba Ian Bogle z Británie nebo Morten Schmidt z Dánska, jsme nyní vybírali také partnera pro projekci a design pro druhou fázi našeho projektu v Brně a zvítězil tam ateliér Arch.Design a ještě letos chystáme další soutěže.