Když se řekne sazba elektřiny
Sazbou elektřiny se správně myslí distribuční sazba elektřiny, která stanoví, kolik za spotřebu elektřiny zaplatíme a za jakých podmínek. Ovlivňuje ji hned několik faktorů, mezi nimi například počet používaných elektrospotřebičů nebo to, zda elektřinou jen ohříváme vodu a svítíme, nebo i topíme, případně dobíjíme elektromobil.
Distribuční sazbu má každý odběratel elektřiny, rozlišují se sazby pro domácnosti, které jsou označeny velkým tiskacím D a sazby pro podnikatele. Ty se označují písmenem C.
Distribuční sazby se dělí na jednotarifní a dvoutarifní
Správným nastavením distribuční sazby elektřiny může domácnost na spotřebě energie ušetřit, což se vždycky počítá. Pokud navíc splníte podmínky pro přiznání dvoutarifní distribuční sazby, můžete využívat nízký tarif.
Když je totiž řeč o sazbách distribuce elektřiny, je důležité vědět, že se dělí na jednotarifní a právě už zmíněnou dvoutarifní.
- Jednotarifní sazba je určena domácnostem, které elektřinu využívají k svícení a napájení běžných spotřebičů, netopí s ní a k vaření většinou využívají plynový sporák. Cena za elektřinu je v této sazbě po celý den stejná, a to ve vysokém tarifu. Příkladem jednotarifní sazby je D01d pro místa s minimálním odběrem a D02d pro domácnost s běžnou spotřebou.
- Dvoutarifní sazbu mohou využívat ty domácnosti, které elektřinou nejen svítí a napájí s ní běžné elektrospotřebiče, ale také s ní topí, ohřívají vodu, vaří, dobíjí elektromobil nebo dokonce s ní napájí další přístroje s velkou spotřebou. Typickým příkladem je tepelné čerpadlo nebo stroje v dílně. Cena za elektřinu se u dvoutarifní sazby v průběhu dne mění z vysokého tarifu na nízký, který se dříve označoval jako noční proud. Mezi dvoutarifní sazby patří:
