Studie CETA poukázala na mezery v plnění legislativních povinností při sběru elektroodpadu

Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ pověřilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracováním studie o zpětném odběru elektrospotřebičů v ČR s cílem zhodnotit stav tohoto klíčového sektoru cirkulární ekonomiky a najít cesty ke zvýšení jeho efektivity. Studie upozorňuje na problémy spojené s finanční nestabilitou a nedostatečnou transparentností některých kolektivních systémů zajišťujících sběr a recyklaci elektrozařízení. Rovněž identifikuje rizika spojená s porušováním legislativních požadavků, například včasného zveřejňování informací a udržování zákonných finančních rezerv. Slabá kontrola a nedostatečné plnění těchto povinností mohou vést ke zvýšení recyklačních příspěvků, způsobit problémy výrobcům a obcím a poškodit důvěru veřejnosti.

„Některé závěry uvedené v nezávislé studii považuji za znepokojivé. Doporučuji proto všem dotčeným subjektům, zejména výrobcům i zástupcům měst a obcí, aby se s výsledky analýzy seznámili a vyvarovali se spolupráci s finančně nestabilními či netransparentními kolektivními systémy,“ apeluje Radek Hacaperka, generální ředitel APPLiA CZ. Studie poskytuje praktický návod k ověření či výběru spolehlivého kolektivního systému i důležitá doporučení pro regulační úřady.

Systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) funguje v ČR od roku 2003. Klíčovou roli hrají kolektivní systémy ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, REMA Systém a RETELA. Systémy vykazují dobré sběrové výsledky, ale rostoucí objem elektroodpadu a přísnější legislativa vyžadují neustálé zlepšování jejich procesů. Studie CETA proto přináší vyjma statistických informací o sektoru i data týkající se jejich finanční stability a transparentnosti. „Plnění některých povinností kolektivních systémů, zejména v oblasti zveřejňování informací nebo finančního hospodaření, je kulantně řečeno, minimálně velmi sporné,” popisuje Aleš Rod, výkonný ředitel CETA. Pokud systémy neplní své legislativní povinnosti, mohou nastat právní komplikace a finanční sankce, což ohrožuje klienty těchto systémů i důvěru veřejnosti. Naopak finančně zdravý, stabilní kolektivní systém tvoří finanční rezervu a je nákladově efektivní, což zaručuje jeho schopnost dlouhodobě a efektivně plnit své závazky vyrovnat se exogenními šoky (jako např. energetická krize).

Důležitá role regulátora

Studie doporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí a jeho kontrolní orgány důsledně sledovaly efektivitu a finanční stabilitu kolektivních systémů. Včasné odhalení problémů umožní povinným subjektům, zejména výrobcům a obcím, lépe vybírat a hodnotit kolektivní systémy. „Výběr správného systému není jen otázkou legislativy, ale také strategickým rozhodnutím, které může výrazně ovlivnit náklady firem i obcí,“ upozorňuje Radek Hacaperka. Obce by měly kromě důvěryhodnosti a stability partnerů dbát také na kvalitní infrastrukturu a edukaci občanů, což zvyšuje důvěru veřejnosti v recyklaci a přispívá k ochraně životního prostředí.

Kompletní výsledky analýzy CETA naleznete zde