Nedávná změna vedení v USA, s více nacionalistickou agendou a administrativou, která zpochybňuje transatlantické vazby, přinutí evropské státy přehodnotit roli, kterou chtějí hrát ve světě, strategie potřebné k jejímu dosažení a svoji pozici v NATO.
Politická dynamika v mnoha evropských zemích odhaluje trend, kdy populistické politické síly nabývají na významu a zpochybňují principy, které po desetiletí charakterizovaly naše společnosti. Bez ohledu na to, zda se tyto strany stanou součástí vlád, upozornily na naléhavé otázky, které je třeba řešit, protože rezonují s obavami mnoha občanů. Je nezbytné řešit příčiny populismu – jako je ekonomická nerovnost, nedostatek sociální soudržnosti a zklamání z tradiční politiky.
Vzestup autoritářských režimů, jako jsou Čína a Rusko, jejich rostoucí vliv na globální dění prostřednictvím ekonomické moci a vojenské síly a jejich přitažlivost pro společnosti, které byly dříve spojenci a partnery evropských zemí, představuje významnou geopolitickou výzvu. Tento trend hrozí, že demokratické státy zatlačí směrem k určité formě nuceného izolacionismu. Používání nových technologií a nebezpečí, která jejich zneužití přináší, se staly klíčovými otázkami pro budoucnost evropských společností. Zatímco technologický pokrok nabízí významné příležitosti pro inovace a hospodářský růst, přináší také značná rizika, pokud není pečlivě řízen. Najít rovnováhu mezi postavením v čele inovací a regulací těchto rizik je výzva, která zůstává nevyřešena.
Při diskusích se svými studenty o současné dynamice světa často vyvstává opakující se otázka: Neměli bychom se s ohledem na tento vývoj bát budoucnosti? Má odpověď je vždy stejná: Rozhoduji se zůstat optimistický. Mezinárodní vztahy by nás totiž měly inspirovat k důvěře v budoucnost. Pro starověké Řeky pojem „krize“ označoval rozhodující moment, který vyžaduje úsudek – čas odlišit dobré od špatného. Právě v takovém okamžiku se nacházíme: čelíme významným výzvám a musíme učinit správná rozhodnutí, která přinesou éru obnoveného sociálního míru, blahobytu a prosperity.
Rostoucí zájem mladých lidí o studium mezinárodních vztahů je znamením naděje. Tato disciplína nás vybavuje schopností pochopit, kde se nacházíme, a učinit nejlepší rozhodnutí pro naši budoucnost.
Autor: Oscar Hidalgo-Redondo, vedoucí Katedry Mezinárodních vztahů a mediálních studií na University of New York in Prague
University of New York in Prague
UNYP je největší a nejstarší soukromá vysoká škola v České republice vyučující výhradně v angličtině. Od svého založení v roce 1998 se vyprofilovala na prestižní vzdělávací instituci, která spolupracuje s renomovanými univerzitami z USA a Evropy.
Nabízí bakalářské, magisterské a MBA programy v oborech jako obchodní administrativa, psychologie, komunikace a média, IT, mezinárodní vztahy a další. Důraz klade na individuální přístup, rozvoj kritického myšlení a multikulturní prostředí, což absolventům dává konkurenční výhodu na trhu práce. Škola aktivně podporuje spolupráci se soukromým sektorem, stáže a networking, což umožňuje studentům propojit teorii s praxí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist