Žene AI prezenční vzdělávání do propasti?

Je to osm měsíců, co jste převzala vedení vzdělávací společnosti VOX. Dá se nějak shrnout, na co jste se v rámci zavedené vzdělávací společnosti soustředila?

Bylo to hodně intenzivní období. Vyznačovalo se „bojem“ na dvou frontách. Na neviditelné, interní frontě, bylo třeba zjednodušit některé procesy uvnitř firmy, abychom byli schopni lépe reagovat na stále měnící se trendy v oblasti vzdělávání. Také jsme se soustředili na integraci procesů s naším novým majitelem – skupině Grant Thornton. Na frontě externí jsme stihli připravit nové moderní učebny na pražském Pankráci, vylepšit naše webové stránky, založit nakladatelství a aktualizovat produktovou nabídku. Zkrátka, nenudili jsme se.

Jaké aktuální trendy teď nejvíce ovlivňují oblast vzdělávání (jednotlivců i firem) v Česku?

Jednoznačně digitalizace, tlak na flexibilitu, ale i důraz na měřitelnost výsledků vzdělávání. Mnohem více než dříve se mluví o tzv. „upskillingu“ a „reskillingu“, tedy neustálé aktualizaci a proměně kompetencí. Výrazně se prosazují také kratší a cílené formy vzdělávání zakončené oficiálním potvrzením – například mikrocertifikáty nebo krátké akreditované programy. Tyto formáty, které reagují na konkrétní potřeby trhu práce, postupně doplňují či částečně nahrazují klasické, dlouhodobé studijní programy. Roste zájem o rozvoj měkkých dovedností a leadershipu – tedy o to, co nelze jednoduše „načíst“.

Mění se i očekávání, která firmy od vzdělávacích společností mají?

Bezesporu. Firmy dnes hledají komplexního partnera, který nejen dodá školení, ale pomůže také identifikovat vzdělávací potřeby, nastavit plán rozvoje a změřit dopad. Zásadní je také schopnost nabídnout školení ve více formátech – prezenčně, online i hybridně – podle konkrétní situace.

Posouvá se celý segment směrem k individualizaci a digitalizaci nebo má stále pevnou pozici klasické prezenční školení?

Všechny tyto směry se rozvíjejí souběžně. Prezenční školení má stále velkou hodnotu – zejména tam, kde je důležitý zážitek, výměna zkušeností a interaktivita. Online forma je skvělá pro rychlé a efektivní předání informací, například v legislativě. Individualizace hraje čím dál větší roli – lidé chtějí školení, které přesně odpovídá jejich potřebám a úrovni.

Jaký vliv na vzdělávání má z Vašeho pohledu rychlý nástup umělé inteligence?

AI vnímám jednoznačně jako příležitost. Je to nástroj, který může zefektivnit přípravu, podklady i následné opakování učiva. Ale osobní kontakt, sdílení zkušeností, diskuse a role lektora jako průvodce – to je něco, co AI nenahradí. Je důležité učit se s AI pracovat, ale nelze na ni přesunout zodpovědnost za reálné učení.

Jak konkrétně ve VOXu na nástup AI reagujete? Zapojujete umělou inteligenci do svých kurzů a programů, případně jakým způsobem?

AI se u nás objevuje jako samostatné téma kurzů – učíme, jak s ní pracovat, jak ji využívat v praxi. Zároveň ji postupně začleňujeme do přípravy studijních materiálů a komunikace s klienty. Ale vždy s důrazem na to, že je to nástroj – nikoli náhrada zkušeností, intuice a kritického myšlení.

Existuje podle vás riziko, že kvůli AI poklesne zájem o osobní školení „tváří v tvář“?

Nemyslím si – osobní kontakt získává na hodnotě. V době, kdy můžeme většinu informací získat online nebo pomocí AI, roste potřeba lidského kontaktu, sdílení, diskuse. Prezenční školení má nezastupitelnou roli tam, kde jde o hlubší porozumění, interakci a inspiraci.

Co dalšího kromě AI by podle vás mohlo zásadně ovlivnit oblast vzdělávání v nejbližších letech?

Už jsem hovořila o tom, že na vzestupu jsou krátkodobé vzdělávací formáty s oficiálním výstupem. Vnímám, že se stále více lidí i firem zaměřuje na to, aby školení nebyla jen o získání informací, ale hlavně o tom, jak je přenést do praxe. A to platí jak pro měkké dovednosti, tak pro odborné oblasti – třeba účetnictví, daně nebo legislativu. Tempo současné doby je neúprosné, tlak na efektivizaci procesů stoupá, a to způsobuje ústup od tradičních forem vzdělávání založených na výkladu teorií.

Roste zájem o školení „na míru“, která přesně odpovídají potřebám konkrétní firmy nebo pracovní pozice. Také věřím, a to už dnes vidíme, poroste důraz na well-being, psychickou odolnost a schopnost řídit vlastní energii - a to zejména v reakci na zrychlující se tempo změn, vysoké nároky na adaptabilitu a stále častější výskyt stresu a vyhoření.