Lékárna.cz: Češi chtějí být zdraví, ale moc pro to nedělají. Duševní pohoda meziročně klesla

„Nestačí říkat, že zdraví je priorita. Potřebujeme rozumět tomu, co za tímto tvrzením reálně je – jak se lidé cítí, co pro sebe dělají, co je brzdí. Proto sbíráme data a vracíme je zpět do veřejného prostoru. Právě jako první internetová lékárna v České republice cítíme spoluodpovědnost za změnu vnímání hodnoty zdraví díky změně zvyklostí obyvatel Česka – chceme přinášet vhled, který může pomoci lidem i celému systému a zjednodušit péči o zdraví,“ říká V. Finsterle. Výsledky letošního průzkumu ukazují, že duševní pohoda meziročně poklesla o 5 procentních bodů. Psychicky v pořádku se nyní cítí jen 56 % lidí, nejhůř jsou na tom ženy a mladí do 30 let. Zvyšuje se výskyt stresu, únavy i obav. Výrazně spokojenější jsou ti, kdo se zdraví věnují komplexně – tedy pečují jak o tělo, tak o psychiku.

Zdraví je pro Čechy jednou z nejdůležitějších životních hodnot. Tvrdí to více než 9 z 10 dotázaných. Aktivní péči o fyzické zdraví ale deklaruje jen 60 % respondentů. U duševního zdraví je to ještě méně – pouze 56 %. A těch, kteří se systematicky starají o obě oblasti, je méně než polovina (47 %). Právě tato skupina ale vykazuje výrazně vyšší životní spokojenost (68 % oproti 59 % v celé populaci). Významnou roli přitom hraje i finanční stabilita, kvalitní spánek nebo partnerský vztah.

Psychická nepohoda roste, zejména u žen a mladých lidí

Meziročně klesl počet lidí, kteří se cítí psychicky v pořádku. Největší propad zaznamenaly ženy (52 %) a mladí lidé do 30 let (48 %). Stres v posledním měsíci zažilo 44 % respondentů, vyčerpání 42 % a třetina uvádí strach či obavy. „Duševní zdraví je často bráno jako něco samozřejmého – dokud nezačne zlobit. Ale když se podíváme na data, jasně ukazují, že nám psychická pohoda uniká mezi prsty. A není to jen pocit, jsou to konkrétní dopady na spánek, vztahy, produktivitu, zdraví jako celek,“ komentuje V. Finsterle.

Lidé nevědí, jak o psychiku pečovat

Způsobů, jak posilovat duševní kondici, je přitom dost – pobyt v přírodě, omezení sledování zpráv a sociálních sítí, kontakt s blízkými nebo techniky jako mindfulness. Jenže systematický rozvoj jako cestu ke zlepšení psychického zdraví volí pouze 14 % lidí, práci s work-life balance uvádí 11 % a praktiky rozvíjející všímavost jen 6 %. „O duševním zdraví se hodně mluví, ale ve skutečnosti většina lidí neví, jak s ním vědomě pracovat. To je obrovská příležitost pro osvětu, prevenci a také pro lékárníky, kteří mohou být důležitými průvodci nejen při samoléčbě, ale i při hledání cesty k celkovému zdraví. Při konzultacích na www.lekarna.cz se soustřeďujeme i na tyto aspekty, ne jen nabídku a prodej přípravků.“ doplňuje V. Finsterle.

Výzkum také ukazuje, že psychická nepohoda se často projeví fyzickými potížemi

Lidé, kteří se necítí psychicky dobře, častěji trápí bolesti zad, hlavy, poruchy spánku nebo zažívací obtíže. Celkově se za fyzicky zdravé označuje 54 % respondentů, ale těch, kdo se cítí „zcela zdravě“, je jen 15 %.

Lékárna.cz chce průzkum realizovat každoročně. Cílem je dlouhodobě sledovat proměny v tom, jak Češi přistupují ke zdraví – nejen deklarativně, ale i v každodenním životě. „Zdravotnictví se mění, ale ne vždy tempem, které odpovídá potřebám lidí. My chceme být katalyzátorem té změny – a zároveň se opírat o data, ne dojmy,“ uzavírá V. Finsterle.