Doba plastová nese svou daň. Češi se však nevzdávají a pokořili metu v třídění a recyklaci plastů

Plasty jako zátěž pro planetu i lidský organismus

Žijeme v době, kdy se ročně spotřebuje neuvěřitelné množství plastů. Od roku 1950 do roku 2018 se globální výroba plastů zvedla z „pouhých“ 1,5 milionu tun na astronomických 359 milionů tun. To je více než 240násobný nárůst. Tento exponenciální vzestup s sebou přinesl i neúměrné množství odpadu, který se hromadí na skládkách a znečišťuje naše oceány. Plasty se tak staly vážnou hrozbou pro naše ekosystémy, a to především proto, že se v přírodě prakticky nerozkládají. Místo toho se vlivem slunce a eroze rozpadají na menší a menší části – takzvané mikroplasty. Ty se následně dostávají do půdy, vody i vzduchu a stávají se neviditelnou součástí našeho životního prostředí i potravního řetězce.

Češi dokazují, že umí šlápnout do pedálů

Ačkoliv globálně představují plasty obrovský problém, nejnovější výsledky naznačují, že my Češi jsme se jako národ plastové výzvy rozhodně nezalekli. Právě naopak. Díky velké píli a odhodlání se nám v roce 2024 podařilo recyklovat a energeticky využít 94 % veškerého obalového plastového odpadu. To je pořádný skok oproti předchozímu roku (tehdy 89 %) a jasný důkaz toho, že si Češi uvědomují, jaký význam má třídění.

V průměru se nám podařilo vytřídit 18,1 kg plastového odpadu na jednoho obyvatele ČR, což je o celé kilo více než v roce 2023. Celkově se tak podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití cca 261 tisíc tun plastového obalového odpadu, a díky tomu nemuselo být do ovzduší vypuštěno více než 375 tisíc tun CO₂ekv. K dosažení těchto výsledků rozhodně přispěla nejen osvěta, ale i rozsáhlá síť sběrných míst. S více než 523 000 kontejnerů na plasty jsme měli možnost třídit téměř kdekoli.

I plasty si zaslouží budoucnost

Díky tomu, že plastový odpad třídíme do žlutých kontejnerů, zajišťujeme, že jeho cesta využití rozhodně nekončí. Naopak, naším přičiněním začíná nový příběh. Z recyklovaného plastu může vzniknout sousta nových věci. Nejprve regranulát, který je vstupní surovinou pro výrobu dalších produktů, od PET lahví přes koberce až po izolaci ve spacácích, nové oblečení či komponenty v průmyslu. Každý správně vytříděný plast navíc pomáhá nejen snižovat množství odpadu, ale také výrazně redukovat emise CO₂. To znamená menší zátěž pro planetu. I jediná obyčejná PET lahev se tak může vrátit do oběhu jako zcela nový produkt. Ostatně, věděli jste, že PET byl ve Velké Británii patentován už v roce 1941, ale teprve v 70. letech 20. století se stal materiálem pro obaly na sycené nápoje? Dnes se ve světě každou minutu prodá asi 1 milion plastových lahví.

Problémy s plastovými obaly pod taktovkou EU

Problematiky s plastovými obalovými materiály si je dobře vědoma i Evropská unie. Neustále proto zavádí nové regulace. Hojně diskutované nařízení s názvem Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) si klade za cíl zásadně změnit přístup k obalům a odpadu. Jedním z hlavních cílů je snížit objem obalového odpadu o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040. Kromě toho, že zavádí zákaz některých jednorázových plastů, také vyžaduje, aby všechny obaly byly recyklovatelné a aby ty plastové od roku 2030 obsahovaly alespoň 35 % recyklovaného plastu.

Tyto evropské plány se sice mohou zdát ambiciózní, ale v porovnání s celkovým objemem plastového odpadu jsou nutné. Však jen v zemích EU se ročně vyprodukuje 26 milionů tun plastů, přičemž se zrecykluje pouze 30 %. Tyto statistiky ukazují, že i přes naše skvělé výsledky je stále co zlepšovat.

Třídění není jen o tom, že se zbavujeme odpadu. Je to aktivní a smysluplná pomoc se surovinou, která díky nám může být znovu využita. Každý krok, který v tomto směru uděláme, se počítá. A výsledky za rok 2024 ukazují, že jsme na správné cestě.