Bateriová úložiště? Umět je postavit nestačí. Vyhraje ten, kdo je umí chytře provozovat, říká expert

Ve světě významně stoupá podíl obnovitelných zdrojů energie. Co to ale dělá se samotnou. elektrickou přenosovou soustavou? 

Rychle roste počet zdrojů, které nevyrábějí „synchronně“ – tedy bez klasických turbín a generátorů. To znamená, že síť ztrácí svou přirozenou setrvačnost. Dříve, když vypadl velký zdroj, rotor turbíny měl obrovskou kinetickou energii a síť to stihla vyrovnat. V této době, kdy máme spoustu fotovoltaických a větrných elektráren, je reakce přenosové sítě mnohem citlivější a hrozí frekvenční výkyvy.

To, co dříve zvládaly „rotující stroje“, musí dnes nahradit technologie – a právě tady přichází ke slovu baterie. Moderní grid-forming baterie dokážou aktivně stabilizovat napětí i frekvenci, tedy chovat se podobně jako klasické zdroje, ale mnohem rychleji – v řádu milisekund. Nejsou to už jen pasivní zásobníky, ale aktivní hráči v síti, jako jsme my v Axeloru, potažmo v naší firmě AlphaGrid.

Právě bateriová úložiště vzbudila významný ohlas investorů v posledních letech. Proč?

Na začátku to vypadalo jako nová zlatá horečka. Kombinace zeleného přechodu, útlumu uhlí a poptávky po stabilitě sítě vyvolala dojem, že baterie jsou jistý byznys s návratností tři roky a garantovaným výnosem.

Zjednodušeně řečeno – baterie měly být nový solární boom, jen sofistikovanější. A část investorů si opravdu myslela, že stačí koupit pozemek, postavit kontejner a inkasovat finance od ČEPSu za poskytování služeb výkonové rovnováhy. Jenže realita je jinde.

Evropské trhy s flexibilitou se dramaticky proměnily – místo stabilních kapacitních plateb dnes rozhoduje rychlost, strategie a schopnost řídit výkon v reálném čase. Vítězem je ten, kdo kombinuje data, algoritmy a obchodní strategii, ne ten, kdo jen vlastní hardware.

Zdá se ale, že nyní už to pro laické investory tak výhodná položka není…

Přesně tak. Boom skončil. Ceny za poskytování výkonové rovnováhy klesly meziročně o desítky procent a trh se službami SVR se postupně nasycuje.

Navíc většina investorů podcenila dvě věci – technologickou komplexitu a tržní riziko. Dnes už se ukazuje, že výnosy nejsou garantované, protože odměna za flexibilitu se mění z hodiny na hodinu.

Návratnost, která se dřív počítala na tři roky, je reálně pět až deset let, což je v energetice naprosto standardní horizont. Kdo si myslel, že baterie jsou rychlá spekulace, ten dnes z trhu mizí. Ale kdo k tomu přistupuje jako k dlouhodobé infrastrukturní investici – ten naopak upevňuje pozici.

Zjednodušeně řečeno tedy už to není jen o tom, bateriové úložiště postavit. Co je třeba dělat dál?

Baterie samy o sobě nic nevydělávají. Hodnota vzniká až tím, jak chytře se provozují.

Je potřeba kombinovat různé zdroje výnosů – systém výkonové rovnováhy, intradenní obchodování, arbitráž mezi trhy, případně využití na úrovni zákazníka (peak-shaving, optimalizace spotřeby, podpora OZE).

Zásadní roli hraje software: predikce výroby, spotřeby a cen, optimalizace nabíjení/vybíjení, řízení rizik volatility. Tady se z baterií stává datově řízené aktivum – a agregátoři, kteří zvládnou řídit portfolia stovek menších úložišť, budou mít největší přidanou hodnotu.

Dá se říct, že dnes už nejde o „energetiku jako stavebnictví“, ale o energetiku jako fintech.

Jaký je rozdíl mezi tím, poskytovat kapacitu baterie pro systém výkonové rovnováhy a věnovat se energetickému tradingu?

U systému výkonové rovnováhy (SVR) baterie dostává zaplaceno za to, že je k dispozici – drží kapacitu a reaguje na signály operátora přenosové soustavy (ČEPS).

Trading je naopak aktivní obchodování s energií – predikce cen, arbitráže mezi hodinami nebo trhy, využívání volatility. Tam už se hraje o mnohem víc, ale i s vyšším rizikem.

Úspěšní hráči dnes dělají obojí. Část portfolia drží v SVR, zbytek aktivně obchodují. Je to o kombinaci stability a flexibility. A hlavně o schopnosti predikovat – tedy mít data, algoritmy a systém, který v reálném čase rozhoduje, jestli se vyplatí držet výkon, nebo prodávat energii.

Rozdíl mezi těmito světy se rychle stírá – budoucnost patří agregátorům, kteří zvládnou být jak technickým partnerem sítě, tak obchodníkem s flexibilitou.

Ekonomický úspěch je tedy daleko více o tom, s jak širokým portfoliem a zároveň technologickými schopnostmi pracujete?

Je to přesně tak. Ekonomický úspěch dnes stojí hlavně na tom, jak široké portfolio umíte řídit a jak hluboké technologické zázemí za tím máte.

V rámci skupiny Axelor proto nekončíme u toho, že bychom jen postavili bateriové úložiště, ale přemýšlíme nad dalšími synergiemi.. Díky algoritmům a spolupráci s naší firmou AlphaGrid dokážeme výnosy z provozu maximalizovat – v reálném čase, podle vývoje trhu i potřeb přenosové soustavy.

Zároveň se díváme i za horizont klasické energetiky. Jedním z pilířů naší skupiny je totiž nemovitostní fond Aurelia, která se zaměřuje na špičkové kancelářské a obchodní komplexy. V nich dokážeme zmíněné energetické řízení využívat napřímo.

Vezměte si například naše kancelářské budovy River Garden o ploše téměř 28 000 m². Díky chytrému řízení spotřeby, sdílení energie a lokálnímu úložišti můžeme snížit náklady o desítky procent ročně a zároveň se aktivně zapojit do trhu s flexibilitou. To je přesně ten moment, kdy se z energetiky stává datově řízený, integrovaný ekosystém.