Fonafix vyhrál soutěž CzechInvestu: zrychluje práci logopedů a zlepšuje život lidem s dysartrií

Pacientům, kteří se chtějí co nejdříve vrátit k běžnému fungování, dorozumět se s blízkými a získat zpět svou identitu, nyní pomáhá digitální systém Fonafix. Za jeho vývojem stojí Ján Mucha, Zoltán Galáž a Jiří Mekyska ze startupu Scicake, ve kterém se jeho multidisciplinární tým již řadu let věnuje využití moderních informačních technologií a umělé inteligence ve zdravotnictví.

Tato inovace nyní Scicake přinesla vítězství v soutěži Technology Incubation Demoday 2025. Specialisté z Fakulty elektrotechniky a telekomunikací (FEKT) Vysokého učení technického v Brně (VUT) v ní získali nejen uznání odborné veřejnosti, ale také důležitou podporu pro další růst. Soutěž organizovala Technologická inkubace, doposud největší česká iniciativa zaměřená na rozvoj inovativních mladých firem od agentury CzechInvest. Projekt již úspěšně podpořil 250 tuzemských startupů a vzhledem k velkému zájmu se chystá jeho rozšíření. Od 24. listopadu 2025 se proto otevře sedmá výzva, která nabídne dalším founderům z celé republiky možnost získat inkubační balíček v hodnotě až 5 milionů korun.

Spoluzakladatel a CEO startupu Scicake Ján Mucha přiblížil, čím je diagnostický a terapeutický systém Fonafix průlomový.

Jak nápad na Fonafix vznikl?

V podstatě přišel ze strany samotných logopedů. Jedná se o obor, který používá převážně zastaralé nebo žádné diagnostické technologie. Sami logopedi tak hledají nástroje, které by jim usnadnily každodenní rutinu a zvýšily kvalitu péče o pacienty. V oblasti dysartrie pracujeme jako tým již více než 15 let ve výzkumu (já osobně desátý rok). Díky výzkumu jsme se dostali ke spolupráci s předními českými logopedkami, neurologičkami, neurology a dalšími odborníky. První nápad na systém vznikl asi před devíti lety, když jsem začal doktorské studium na FEKT VUT. S výzkumným týmem jsme tehdy zkusili vytvořit první digitalizovaný systém pro vyšetření poruchy řeči. Myšlenka měla pozitivní ohlas, ale o její komercializaci tehdy nikdo neuvažoval. V roce 2022 jsme založili společnost Scicake, která se původně měla zabývat pouze službami pro inovativní firmy. Po zhruba roce a půl jsme ale dostali impuls zkusit vytvořit vlastní produkt. Protože je pro nás oblast zdravotnictví srdeční záležitostí, hledali jsme nápady právě tam a po šesti letech jsme znovu oživili myšlenku systému pro vyšetření dysartrie. Spojili jsme se s logopedkou Milenou Košťálovou, která nám dodala odvahu i další nápady, a začali jsme tvořit komerční produkt – Fonafix, který se po dvou letech vývoje dostal na trh.

V čem nejvíce Fonafix mění podobu současné logopedické praxe?

Jedním slovem – digitalizace. Většina klinických logopedů používá při vyšetření pero a papír, výsledky pak přepisují do informačního systému kliniky nebo nemocnice. Největší přidanou hodnotou Fonafixu je momentálně automatické generování zprávy z vyšetření. Logoped po vyšetření musí strávit 15 až 30 minut psaním této zprávy. Pokud použije Fonafix, má ji vygenerovanou jedním kliknutím a může se věnovat užitečnější činnosti. Plánujeme ale ovlivnit celý proces vyšetření, a to využitím tzv. digitálních biomarkerů z řeči a obličeje. Jednoduše si to lze představit jako soubor čísel či hodnot, které vypočítáme z audio a videozáznamu. Tyto hodnoty mohou např. přesně kvantifikovat kvalitu řeči nebo plynulost pohybu jazyka. Následně tyto údaje vyhodnotíme na standardizované škále nebo zpracujeme pomocí umělé inteligence a vydáme doporučení pro klinického pracovníka. Takto vytvoříme cenné informace, které přinesou zcela novou dimenzi do procesu diagnostiky i terapie poruch řeči.

Není diagnostika každého případu natolik specifická, že ji nelze nahradit umělou inteligencí?

Samozřejmě neplánujeme nahrazovat logopedy a jejich práci umělou inteligencí. Odborníci v této oblasti (včetně inovativních lékařů) zastávají spíše názor, že lékaře nenahradí umělá inteligence, ale lékař, který ji umí využívat. A to je fakt. Proč? Představte si, že byste si zlomili ruku a místo rentgenu by vám lékař jen omotal nohu obvazem a poslal vás domů. To nikdo nechce, že? Každý lékař potřebuje vidět, jak zlomenina vypadá, aby mohl nastavit správnou terapii. A právě v tom spočívá síla AI, vidět věci, které lidské smysly nepostřehnou. Dávat souvislosti tam, kde naše poznání nestačí. Výstupem AI není rozhodnutí, co má lékař udělat, ale poskytnutí přesných, objektivních a smysluplných informací, které mu pomohou rozhodnout o stavu pacienta. Toto se v nejbližších dekádách nezmění. V EU navíc existuje přísný regulační systém, který posuzuje nejen míru rizikovosti daného systému, ale i míru možného ovlivnění názoru daného lékaře. Ale to je kapitola sama pro sebe.

Kolik odborníků systém testovalo a kolik jich ho nyní pravidelně používá? (A případně na jakých pracovištích?)

Fonafix byl testován poměrně komplexně. Nejvýznamnější testování probíhalo ve FN Brno, FN Motol a ve třech soukromých ambulancích. Do finálního testování systému se dobrovolně zapojilo přes 200 pracovišť, což představuje zhruba 20 % celkového počtu logopedických zařízení v ČR.

Prvenství v reálném nasazení systému v klinické praxi však patří Nemocnici Blansko, kde se Fonafix již používá. Nasazení do nemocnic obvykle trvá delší dobu z procesního hlediska. Na trhu jsme necelé dva měsíce a některé nemocnice mají implementační proces dlouhý až 4–5 měsíců. Jednáme s více velkými nemocnicemi, jako jsou FN Brno, FN Motol, ale i FN Olomouc a další. Fonafix se dále používá ve více soukromých ambulancích.

Jaké jsou reakce pacientů na nový formát terapie?

Terapie zatím čeká na uvedení na trh a ještě není dostupná. Fonafix v současnosti nabízí logopedům v nemocnicích a klinikách pomoc v diagnostické části, ale zároveň připravujeme i část zaměřenou na následnou terapii.
Ta bude mít podobu mobilní aplikace, která pacientovi umožní pokračovat v terapii i mimo ordinaci. Aplikace nabídne různorodá cvičení přizpůsobená individuálním potřebám pacienta. Výsledky se budou automaticky sdílet s logopedem, který tak bude mít přehled o pokrocích i pravidelnosti tréninku a může dle potřeby měnit cvičení.

Z testování máme zatím velmi pozitivní reakce, a to nejen od pacientů, ale i od jejich rodinných příslušníků, pečovatelů a logopedů. Uvedení na trh plánujeme na začátku příštího roku.

Fonafix využívá originální český Test 3F dysartrický profil. Je i za těchto podmínek možné projekt škálovat a lokalizovat pro zahraniční trhy?

To je výborná otázka. Ano, náš systém je jazykově závislý a je zřejmé, že v zahraničí nelze používat českou verzi. Proto musíme pro každou zemi vytvořit vlastní jazykovou adaptaci, kterou je třeba klinicky ověřit. Fonafix pravidelně prezentujeme na mezinárodní scéně a jen letos jsme byli na šesti akcích ve Španělsku, Francii, Německu a na Maltě. Získáváme velmi pozitivní ohlasy nejen od logopedů z různých zemí, ale i od představitelů předních institucí například v Brazílii, Mexiku nebo Japonsku.

Zjišťujeme, že některé země mají standardizované odlišné vyšetření dysartrie. V takových případech jednáme s autoritami o licenci na digitalizaci a integraci vyšetření do systému Fonafix. Mnoho zemí však žádný standard nemá. Tam musíme citlivě hledat kompromis mezi logopedy a vytvářet adaptaci, která nejlépe odpovídá jejich potřebám. Naším cílem je přinést co nejvíce jednotný diagnostický postup založený na objektivních metrikách.

Které další kroky vás čekají ve vývoji produktu?

Další kroky přímo souvisejí s výší finančních prostředků, které se nám podaří zajistit. Nejprve spustíme terapeutickou část v ČR. Současně pracujeme na jazykové adaptaci pro španělštinu, která je pro náš rozvoj klíčová. Téměř celá Latinská Amerika mluví španělsky, což činí ze španělštiny druhý nejpoužívanější světový jazyk (po mandarínštině). Adaptací pro španělsky mluvící populaci si otevřeme dveře na trh o velikosti zhruba půl miliardy lidí. Typická otázka zní: „Proč ne angličtina?“. Jednoduše proto, že v EU momentálně nemáme anglicky mluvící zemi (UK už v EU není) a vstup na trh USA je velmi nákladný.

Paralelně budeme pokračovat ve vývoji digitálních biomarkerů a umělé inteligence. A již koncem roku 2026 plánujeme představit první verzi systému s AI. Tím ale naše škálování nekončí. Pracujeme i na dalších poruchách řeči, např. afázii, abychom pokryli co nejširší spektrum. Naše ambice ale sahají ještě dál. O tom někdy příště.

Věnujete se aktuálně i dalším projektům v oblasti digitálního zdravotnictví?

Ano, máme rozpracováno několik vlastních konceptů. Současně pomáháme partnerským společnostem rozvíjet jejich inovativní nápady. Naše zkušenosti využíváme i mimo oblast zdravotnictví. Tady si dovolím vyzdvihnout spolupráci v oblasti zemědělství, které má přímý dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak na lidské zdraví. Naší vizí je vybudovat společnost, která bude přinášet průlomová řešení pro zvyšování kvality života na základě ověřených vědeckých poznatků. Věříme, že jsme na správné cestě.