Obce u lomu ČSA čekají na miliony od těžaře. Spor o výši daru projekty brzdí

Éra energie z hnědého uhlí je u konce a krajina lomu ČSA se se souhlasem ekologů i státu postupně vrací lidem a přírodě. Větší část území upraví těžař, zhruba třetina se stala národní přírodní památkou. Zapojení přirozené obnovy do sanací a rekultivací je vnímáno jako ekologický přínos i jako součást trendu „neplést se přírodě do práce“.

Z této změny měly profitovat také obce v okolí lomu. Peníze, které těžař díky přirozené obnově oproti původním plánům ušetřil a které mu podle zákona náleží, chce majitel těžební společnosti Pavel Tykač darovat státu, aby byly využity na rozvojové projekty v regionu. Starostové s nimi počítali v letošních rozpočtech. Ani po roce však dotační program vyhlášen nebyl. Podle zástupců těžaře se proces zadrhl na straně Ministerstva životního prostředí.

Půlmiliardový dar pod drobnohledem

Těžební společnost nabízí státu dar ve výši zhruba 500 milionů korun. Na této částce však zatím nepanuje shoda. Podle těžařů odpovídá výši úspory za zapojení přirozené obnovy do původních rekultivačních plánů. Zjednodušeně řečeno: tam, kde není nutné rekultivovat, sázet stromy či vysévat louky, vzniká finanční úspora. Přesto se výše daru stala předmětem nespokojenosti a spekulací, zda si těžař část prostředků neponechá. Upozorňuje na to například Hnutí Duha ústy Jana Rovenského.

„Na rekultivace a sanace zbytkové jámy lomu ČSA ještě musíme vynaložit 1,8 mld. korun oproti plánovaným 2,3 mld. Rozdíl 466 miliónů korun si nenecháme, ačkoliv bychom mohli. K podobným částkám dospěly státem zadané studie z let 2022 a 2023. Vláda schválila, že úspora bude předána ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku. Hodnota pozemků byla pro příspěvek státu oceněna nezávislými znalci již v roce 2024, kdy si samostatný posudek vypracoval stát i my. Hodnota z obou posudků se výrazně nelišila,“ uvedl generální ředitel těžebních společností ze skupiny Sev.en Česká energie Petr Lenc.

Pátý znalecký posudek má uzavřít spor o hodnotu daru

Protože se cena pozemků i po čtyřech znaleckých posudcích některým aktérům jeví jako vysoká, má být vypracován pátý, opět nezávislý posudek, který definitivně stanoví konečnou cenu pozemků prodávaných státu v národní přírodní památce. „V souvislosti se stanovením výše daru je třeba odlišit úsporu za již provedené rekultivace mezi roky 2016-2022 a úsporu za ušetřené práce v území jádrové zóny, tedy v části, kde bude klasická rekultivace nahrazena sukcesí,“ připomněl Petr Lenc. Za práce dokončené do roku 2022 ušetřil těžař dalších 500 miliónů korun, tyto prostředky se však změny rekultivací na přirozenou obnovu netýkají, a proto nejsou součástí daru pro stát.

O způsobu, jakým stát obcím darované peníze doručí, jednali v únoru starostové se Státním fondem životního prostředí. „Už od loňského roku máme jasno, na co případnou dotaci využijeme. V obci plánujeme postavit bytový dům a dům s pečovatelskou službou. O tom, že je to dar, jehož výše zatím není jasná, víme od samotného začátku. Zaznělo to na každé schůzce a každém jednání, které jsme k této věci jako starostové absolvovali. Ať už přímo u těžební společnosti, nebo později s ministerskými úředníky či se SFŽP. Neřeším tedy, kolik nám těžař daruje, i když samozřejmě čím více, tím lépe pro obec. Důležité je, že peníze zůstanou v regionu. Byl bych rád, kdyby se už konečně přestalo o výši daru spekulovat a došlo k dohodě, abychom mohli peníze, se kterými jsme už počítali, využít na projekty v našich obcích,“ uvedl starosta Vrskmaně Václav Hora.

O tom, že se jedná ze strany těžaře o dar, nepochybuje ani starosta Vysoké pece Milan Čapek: „Peníze chceme využít pro stavbu školy v obci. To, co se aktuálně kolem výši daru děje, považuji jen za mediální kampaň, která ve finále nepoškozuje ani tak těžaře, jako nás obce. My s darem počítáme už od loňského roku a potřebujeme vědět, kdy a kolik tedy vlastně dostaneme. I zastupitele jsem upozorňoval na to, že dar je nenárokový a kolik nám těžební společnost dát, závisí jen na rozhodnutí dárce. Všechny ostatní úvahy a spekulace celý proces jen zdržují.“

Kraj bez vyjádření, otázky zůstávají

Projekt Krajina 2.0 na svém webu uvádí, že se s dotazy obrátil jak na hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, tak starostu Horního Jiřetína Vladimíra Buřta. Zajímalo jej, jak spor o prostředky vnímají, zda má kraj ambici aktivně vstupovat do procesu a kdy mohou obce očekávat vyhlášení dotačního programu.

Vladimír Buřt dlouhodobě vystupuje jako hlas obcí, které chtějí mít možnost rozhodovat o své budoucnosti i po konci těžby. V rozhovoru pro Deník N (30. 12. 2025), na který web Krajina 2.0 odkazuje, uvedl, že pokud mají prostředky skutečně pomoci území po uhlí, musí být jejich cesta jednoduchá a průhledná. „Princip má být jednoduchý… Peníze by k nám měly jít přes Státní fond životního prostředí,“ řekl.

Konkrétní informace o harmonogramu programu a konečné výši prostředků pro obce v okolí lomu ČSA však zatím veřejně k dispozici nejsou. Spor o úspory z rekultivací tak dál zůstává především otázkou mezi institucemi, zatímco obce čekají, kdy se slibovaná podpora skutečně promění v konkrétní projekty.