Veterinární revoluce v obýváku. Projekt Sonda.cz mění způsob, jakým Češi pečují o domácí mazlíčky

Pánové, trh s veterinární péčí v Česku patří k těm nejrozvinutějším v Evropě. Proč jste měli pocit, že tu něco chybí?

FS: Chyběl tu most mezi majitelem a klinikou. Tradiční model péče je postavený na tom, že pacient musí přijít za lékařem. Nicméně všichni, co mají doma svérázného mazlíčka, dobře ví, jak obrovský stres to může pro ně i pro jejich zvíře být. My jsme si řekli, že v dnešní době už technologie dovolují, aby služba přišla za klientem.

NK: Já bych ještě doplnil tu praktickou stránku. Často se setkáváme s tím, že majitelé péči odkládají prostě proto, že je pro ně logisticky náročné se na kliniku dostat. Starší lidé s velkými psy, lidé bez auta nebo velmi vytížení manažeři či podnikatelé. My jim vracíme čas a zvířatům klid. Nejsme jen „sanitka“, jsme mobilní jednotka, která v naprosté většině případů ošetří pacienta přímo na místě, a to vč. některých složitějších operací. Nejsme taxi, které vás odveze do nemocnice, my jsme ta nemocnice, která zaparkuje u vás před vraty.

Váš projekt ale nezačínal s vlastními vozy. Sonda.cz původně fungovala jako zprostředkovatelská platforma. Co vás vedlo k tomu, že jste tento model opustili?

FS: Chtěli jsme být platformou, která propojuje nezávislé výjezdové lékaře s klienty. Něco jako Uber pro veterinu. Jenže jsme velmi rychle zjistili, že když fungujete jen jako prostředník, nemáte kontrolu nad kvalitou. Jednomu lékaři se rozbilo auto, druhý neměl potřebné vybavení, třetí měl jiný komunikační standard.

NK: To byl ten zlomový moment. Došlo nám, že musíme mít vše pod jednou střechou. Celý řetězec – od prvního kliknutí na webu přes dispečink až po vybavení vozu a proškolení lékařů – musí být v naší režii. Jen tak můžeme mít 100% dohled nad kvalitou. Proto jsme investovali do vlastního vozového parku a vlastní technologie, což je sice náročnější na kapitál, ale je to jediná cesta, jak udržet standard, který jsme si předsevzali.

Pojďme k technice. Co všechno se dnes vejde do veterinární sanitky? Je to skutečně srovnatelné s kamennou ordinací?

FS: Lidé jsou často v šoku, když vidí, co všechno z auta vybalíme. Máme k dispozici nejmodernější mobilní veterinární přístroje. Od ultrazvukových přístrojů optimalizovaných pro práci v terénu až po vlastní mobilní laboratoře – analyzátory krve a moči, které nám přímo v sanitce dají výsledky biochemie a hematologie do pár minut. Jsme schopni diagnostikovat záněty, selhávání orgánů nebo akutní infekce na místě. Máme s sebou kompletní lékárnu, infuzní techniku a kyslíkové koncentrátory pro kritické stavy. Aktuálně řešíme to, aby naše sanitky byly vybaveny také RTG přístroji, což je samo o sobě dost velká výzva jak co do technické proveditelnosti a funkčnosti, tak co se zákonné regulace týče.

Zmínili jste, že k ošetření dochází téměř vždy na místě. Znamená to, že se opravdu vyhýbáte transportům?

NK: Naší filozofií je „Treat at Home“ (léčit doma) a až na úplné výjimky se nám jí daří naplňovat. Lékař stráví u klienta tolik času, kolik je potřeba. Odpadá spěch z přeplněných čekáren. Samozřejmě, pokud lékař diagnostikuje stav vyžadující vyšetření velkými diagnostickými přístroji, jako jsou MRI či CT, zajistíme okamžitý převoz na specializované pracoviště, se kterým spolupracujeme. Ale to skutečně tvoří jen nízké jednotky procent našich výjezdů.

Jedním z velmi silných témat, která Sonda.cz komunikuje, je eutanazie v domácím prostředí. To je pro mnoho majitelů stále tabu, ale vy ho otevíráte jako službu s přidanou hodnotou. Proč?

FS: Protože je to poslední věc, kterou pro svého přítele můžete udělat, pokud vidíte, že se trápí – dopřát mu důstojný odchod. Každý, kdo někdy musel nechat uspat zvíře na klinice, ví, jak traumatické to může být. Oba jsme si tím navíc také sami prošli. Chladné prostředí, pach dezinfekce, ruch za dveřmi. Je to nedůstojné pro zvíře i pro majitele, který se pak musí v slzách prodírat čekárnou k pokladně.

NK: Doma je to něco zcela jiného. Zvíře leží ve svém pelíšku, pod svou oblíbenou dekou. Majitelé u něj mohou klečet, držet ho za tlapku a v klidu se rozloučit. Náš lékař tam vnese klid, nikam nespěchá. Je to nesmírně intimní a důležitý moment. My věříme, že zvířata, která s námi strávila 15 let života, si nezaslouží odejít na stole v ordinaci za štěkotu a mňoukání ostatních pacientů za dveřmi. Jedná se o velmi žádanou službu, což potvrzuje, že lidé tuto potřebu cítí velmi silně.

Aktuálně působíte v Praze a Středočeském kraji. Jaké jsou vaše další plány? Budou modrožluté vozy Sonda.cz vidět i jinde?

FS: Určitě. Praha a Střední Čechy pro nás byly klíčovým testovacím polygonem. Je tu nejvyšší koncentrace zvířat a majitelů, kteří jsou zvyklí na digitální služby. Teď už ale víme, že náš model je škálovatelný. Plánujeme postupnou expanzi do dalších krajských měst, ale díváme se i po zahraničních lokalitách (např. Bratislava). Naším cílem je vytvořit celorepublikovou síť mobilní veterinární péče se sjednoceným standardem.

Je tento model ekonomicky udržitelný? Přece jen výjezd musí stát víc než návštěva ordinace.

NK: Ten rozdíl není překvapivě tak propastný, jak by se mohlo zdát. Ano, platíte dopravu a úkony za cenu, která se pohybuje lehce nad všeobecným průměrem, ale ušetříte čas, palivo a stres. Lidé dnes oceňují svůj čas a komfort svých zvířat natolik, že Sonda.cz dává ekonomický smysl jak nám, tak klientům. Pro člověka, který si ve všední den dojde ke svému veterináři naproti přes ulici, bude taková návštěva vždy ekonomicky výhodnější než když si v neděli večer zavolá sanitku s veterinářem a řidičem až domů. Naše hlavní přidaná hodnota je ale právě v tom, že za pacientem dorazíme a poskytneme mu plnohodnotnou profesionální péči přímo na místě, když to potřebuje, bez ohledu na to, zda je víkend či státní svátek. Navíc, jak už bylo řečeno, řada lidí se z různých důvodů nemá jak se svým nemocným či poraněným mazlíčkem do ordinace dostat.

Jak se na vás dívají „kamenní“ veterináři? Nevnímají vás jako nežádoucí konkurenci?

FS: Nemyslím si, jelikož nás již řada z nich doporučuje, což potvrzují sami zákazníci. On i ten nejpracovitější veterinář nepracuje pořád a pohotovost z nich drží jen opravdová hrstka. Pro majitele tak mimo ordinační hodiny býváme zpravidla tou jedinou volbou. Vzájemný vztah je tedy spíše kooperační než konkurenční. Jedna sanitka zvládne ošetřit šest, maximálně sedm pacientů za den, kdežto veterinář v kamenné ordinaci jich zvládne ošetřit i třicet. To, že nějakou kamennou ordinaci připravíme o klienty, když nás doporučí mimo své ordinační hodiny, je tedy dost nepravděpodobné.

Kde vidíte Sondu za pět let?

NK: Vidím ji jako první volbu pro každého majitele zvířete v Česku. Chtěli bychom, aby Sonda.cz byla synonymem pro moderní, empatii a technologie spojující péči. Za tímto účelem také neustále nabíráme veterinární lékaře, na které bych chtěl tímto apelovat, aby se nám v případě, že jim náš projekt dává smysl a chtěli by se do něj aktivně zapojit, ozvali.