Jak česká platební instituce mění pravidla hry v oblasti deviz a mezinárodních plateb

Devizová burza a.s. v číslech

Každá firma, která obchoduje se zahraničím, zná ten pocit – nevýhodný kurz, platba, která tři dny někde visí, banka, která odmítne otevřít účet, protože váš obor jí nevyhovuje. Na českém trhu dnes existuje alternativa, která tyhle problémy strukturálně řeší.

Devizová burza a.s. je specializovaná platební instituce sídlící v pražském Karlíně s pobočkou v Ostravě, která od roku 2015 buduje to, co tradiční banky zpravidla nenabízí: rychlé, cenově efektivní a transparentní řízení měnových transakcí a zahraničních plateb – bez bankovní rigidity a byrokracie, bez skrytých poplatků a bez plošného odmítání legitimních odvětví.

Přímé napojení na CERTIS: milník, který mění vše

Pokud hledáte jeden fakt, který nejlépe ilustruje, proč je Devizová burza jiná než ostatní platební instituce, je to právě toto: společnost je jako vůbec první česká platební instituce napojená přímo do systému CERTIS – mezibankovního zúčtovacího systému České národní banky pod vlastním kódem platebního styku 8610.

CERTIS je páteřní platební infrastruktura České republiky. V roce 2024 jím proteklo téměř 983 milionů transakcí v hodnotě 386,5 bilionu korun. Historicky byl vyhrazen výhradně bankám. Devizová burza tuto bariéru jako první česká nebankovní platební instituce překonala.

Pro klienty Devizové burzy to znamená, že jejich platby a směny nejsou realizovány přes komerční banku jako prostředníka, ale přímo přes centrální infrastrukturu ČNB. To přináší tři zásadní výhody:

• Nezávislost – žádná sponzorská banka, žádná závislost na jejích IT systémech, cenotvorbě ani rizikové politice.

• Rychlost – platby se vypořádávají v reálném čase, v řádu minut až hodin.

• Úspora – odpadá marže zprostředkovatele, hradí se pouze nákladové poplatky samotného systému.

Získání kódu 8610 je přitom samo o sobě signálem mimořádné kvality. Česká národní banka podrobuje uchazeče o přímý přístup do systému CERTIS náročným testům provozní, technologické a kybernetické odolnosti. Systém CERTIS nepřipouští chyby – a přímá účast v něm je privilegiem těch nejlépe připravených.

Platební instituce vs. banka: v čem je zásadní rozdíl

Mnozí firemní klienti přistupují ke slovu platební instituce s mírnou nedůvěrou. Hlavním důvodem je absence bankovní licence, která je vnímána jako znak spolehlivosti. Ve skutečnosti je pravý opak pravdou. A klíčem k pochopení je jeden jednoduchý fakt:

Banka používá všechny vklady, tedy i ty vaše, a půjčuje je jiným klientům, v celé řadě případů i potenciálně rizikovým. Platební instituce to nedělá, respektive ani nesmí. Vaše prostředky jsou vždy oddělené od peněz platební instituce, chráněné a dostupné. 

Tradiční banky fungují na principu takzvaného frakčního rezervního bankovnictví. Vaše peníze na účtu banka využívá k financování hypoték, firemních úvěrů a dalších závazků. Proto na ně regulátoři uvalují masivní kapitálové požadavky (Basel III/IV), nutí je udržovat složité likviditní polštáře a podrobují je zdlouhavé regulaci. Výsledkem jsou vysoké náklady, které se propisují do kurzů, poplatků a do pomalých procesů.

Devizová burza funguje jinak. Klientské prostředky určené k platbám a směnám podléhají striktnímu režimu safeguardingu zakotvenému v evropské směrnici PSD2. Jsou bezodkladně odděleny od vlastního kapitálu společnosti, nesmí být použity k úvěrování třetích stran a jsou právně chráněny i v hypotetickém případě insolvence instituce. Protože má Devizová burza vlastní účty přímo u ČNB (díky napojení na CERTIS), je úroveň ochrany klientských prostředků nejvyšší možná – nejsou vystaveny ani kreditnímu riziku žádné komerční banky.

Díky absenci kapitálové zátěže bank, bez nákladné pobočkové sítě a bez ztrátových úvěrových operací může Devizová burza poskytovat své služby s neporovnatelně nižšími náklady – a tyto úspory propisovat do svých ceníků.

Kurzy, které dělají klientům radost

Téma devizových směn je chronickým zdrojem frustrace všech majitelů firem a CFOs: banky nikdy neřeknou jaká je jejich přesná marže za směnu. Místo toho tiše roztáhnou spread mezi nákupním a prodejním kurzem. Do tohoto skrytého polštáře ukryjí svůj výdělek. U menších a středních firem dosahuje tento spread běžně 1,5 až 3 procenta. U každé transakce.

Firma, která ročně směňuje 20 milionů korun, platí při 2% spreadu bance ročně až 400 000 Kč jen na skrytých kurzových poplatcích. To je pro společnost čistá ztráta, kterou ale není vidět.

Devizová burza tento model odmítá. Pracuje s mezibankovním středovým kurzem (mid-market rate) – skutečnou tržní cenou peněz v daném okamžiku – ke kterému přičítá transparentně sjednanou, minimální marži. Žádné kurzy platné jednou denně, žádné buffery pro krytí intradenního rizika.

Tento přístup je možný výhradně díky technologii: společnost obchoduje přímo na devizovém trhu v reálném čase a klientské pozice okamžitě zajišťuje metodou back-to-back hedgingu. Nepřenáší tak na klienty riziko měnových výkyvů – a nepotřebuje ani masivní spread pro vlastní ochranu.

Výsledek je konkrétní: u středních a vyšších objemů transakcí přechod na Devizovou burzu znamená okamžitou, měřitelnou a opakující se úsporu – u firem s vyšší zahraniční expozicí jde klidně o stovky tisíc až miliony korun ročně.

Od spotové transakce po sofistikované hedgingové nástroje

Devizová burza neposkytuje jen rychlou směnu deviz. Nabízí komplexní portfolio FX služeb pro firmy, které aktivně řídí své měnové riziko:

• SPOT transakce – okamžitá směna za mezibankovní kurz v reálném čase.

• Forwardové operace – zafixování kurzu pro budoucí platbu (faktury se splatností za 3, 6 nebo i 12 měsíců). Exportéři i importéři tak přesně vědí, s jakými náklady počítat – bez ohledu na tržní turbulence.

• TARF (Target Redemption Forward) – připravovaný (2026) sofistikovaný zajišťovací nástroj, který byl dosud dostupný jen největším korporacím. Devizová burza jej zpřístupní i středním podnikům.

• Devizové poradenství a monitoring kurzů – osobní dealerský tým, hlídání cílových kurzů, limitní příkazy, analýzy měnových párů, live tržní informace.

• Zahraniční platby a inkasa – platby do více než 200 zemí, bez poplatků při splnění podmínek, inkaso od obchodních partnerů.

• Mezinárodní měny – standardní páry EUR, USD, GBP a od května 2026 i exotické měny: AED, CNY, HKD, SAR, MXN, SGD, ZAR, VND a mnoho dalších.

Klíčovým komfortem je integrovaná FX konverze při platbě: klient zadá příkaz v korunách, systém Devizové burzy provede směnu a příjemci dorazí správná měna. Bez manuálního mezikroku na straně klienta, bez čekání.

V běžné praxi musí firemní účetní nejprve nakoupit cizí měnu, počkat na její připsání na devizový účet a až následně zadat zahraniční platbu. Devizová burza tento proces zcela integruje. Znamená to, že klient zjednodušeně zadá platbu svému dodavateli například v amerických dolarech z korunového zdroje a Devizová burza zcela automaticky zajistí bezprostřední směnu české koruny na dolar přímo v okamžiku odeslání platby na pozadí celého procesu. Směna navíc proběhne za výhodný středový kurz. Definitivně se tak eliminují administrativní mezikroky, vícenásobné konfirmace a zbytečná zdržení, která běžně firemní platební proces neúměrně prodlužují a prodražují. 

Srovnání: Devizová burza vs. tradiční banka

Firmy, které banky odmítají, Devizová burza obsluhuje

Jedním z nejméně diskutovaných, ale naprosto reálných problémů moderního firemního bankovnictví je fenomén zvaný de-risking. Komerční banky po celé Evropě, pod tlakem regulace a obavou z pokut, plošně zavírají účty celým odvětvím – nikoli proto, že by tato odvětví byla nelegální, ale proto, že jejich zastaralé AML systémy si s nimi neumí poradit.

Výsledek je absurdní: plně licencované, daně platící, zákonem regulované firmy přicházejí o bankovní účty ze dne na den. Pro mnoho z nich to znamená faktický konec podnikání.

Mezi nejčastěji postižené segmenty patří:

• Kryptosměnárny a kryptoburzy (CASP) – regulované dle evropského nařízení MiCA, přesto systémově odmítané komerčními bankami.

• Herní průmysl a e-sport – globálně propojený sektor s masivními objemy mikrotransakcí, kterému tradiční banky nerozumí a technologicky je pro ně složité tyto transakce obsluhovat.

• Farmacie a nutraceutika – komplexní mezinárodní licencování spouští falešné výstrahy v bankovních AML algoritmech.

• Zbrojní a obranný průmysl – státem regulovaný, strategicky klíčový sektor, kterému přesto řada bank odmítá služby z vnitřních ESG politik.

• Adult content – plně legální, vysoce ziskové odvětví odmítané z čistě reputačních důvodů.

Devizová burza tyto segmenty neodmítá automaticky. Každého klienta posuzuje individuálně, na základě reálné hloubkové analýzy rizik. Díky vlastním pokročilým AML/KYC systémům a přímému napojení na platební infrastrukturu může aplikovat chytrou, na datech založenou compliance – nikoli slepé blokování.

Pro firmy z těchto odvětví není Devizová burza pouhá alternativa. Jde o nezbytnou finanční infrastrukturu, bez které by jejich podnikání jednoduše nemohlo fungovat.

Transparentnost, dohled a bezpečnost

Důvěra je v oblasti firemních financí tím nejdůležitějším parametrem. A ta se buduje fakty, ne marketingem.

• Devizová burza je česká společnost se sídlem v Praze (Křižíkova 710/30, Praha 8 – Karlín) a pobočkou v Ostravě, působí na trhu od roku 2015 – tedy déle než 10 let.

• Veškeré služby jsou poskytovány pod dohledem České národní banky. Registrace jako přímého účastníka systému CERTIS (kód 8610) je de facto nejvyšším stupněm institucionální důvěryhodnosti, kterého nebankovní subjekt v ČR může dosáhnout.

• Společnost plně dodržuje evropské standardy AML/CFT, KYC, PSD2 a DORA (kybernetická odolnost).

• Žádné offshore struktury, žádná skrytá vlastnická schémata. Jasná jurisdikce, jasný regulátor a pokročilé řízení rizik.

  Devizová burza je zároveň součástí investiční skupiny LongRiver, která buduje komplexní digitální finanční dům s moderním přístupem k budovánífinanční infrastruktury, který reflektuje současné technologické možnosti a zároveň businessové potřeby dnešní doby. Nevzniká tak nepružná a procesy svázaná entita, ale spíše jakýsi finanční operátor, který svým klientům umožňuje přistupovat k finančním nástrojům a službám přes decentralizovanou strukturu, která si udržuje potřebnou dynamiku i individualizaci. Skupina nyní agreguje více než 230 000 aktivních uživatelů a ročně zpracovává transakce v objemech výrazně přesahujících 90 miliard korun.

Projekty pro další období

Devizová burza stojí na prahu dalšího zásadního rozšíření infrastruktury. V plánu jsou tři milníky:

Vedení platebních účtů pod kódem 8610 (2026)

Firemní klienti si budou moci otevřít plnohodnotný platební účet přímo v infrastruktuře Devizové burzy – s přijímáním plateb, správou zůstatků v desítkách měn, odesíláním hromadných úhrad a plnou API integrací do ERP. Z pohledu uživatele půjde o zážitek srovnatelný s nejlepším internetovým bankovnictvím – jen rychlejší, levnější a bez bankovních restrikcí a byrokracie.

Zapojení do systému TARGET2 pro EUR vypořádání (2026/2027)

TARGET2 je evropský ekvivalent systému CERTIS pro platby v eurech, provozovaný Evropskou centrální bankou. Přímé napojení Devizové burzy na tento systém zajistí instantní EUR transakce bez závislosti na jakékoli clearingové bance v eurozóně. Pro firmy obchodující v eurech jde o zásadní krok.

Rozšíření podpory exotických měn

Devizová burza systematicky rozšiřuje portfolio netradičních měn. Aktuálně jsou k dispozici například emirátský dirham (AED), čínský jüan (CNY), hongkongský dolar (HKD), saudskýrijál (SAR), mexické peso (MXN), singapurský dolar (SGD), jihoafrický rand (ZAR), vietnamský dong (VND) a řada dalších. Pro exportéry a importéry do Asie, na Blízký východ, do Afriky nebo Latinské Ameriky jde o přímé snížení nákladů a třecích ploch v dodavatelském řetězci.

Pro koho je Devizová burza ideální?

Přímé napojení na platební infrastrukturu, mezibankovní kurzy a individuální přístup dávají největší smysl firmám, které:

• Pravidelně odesílají nebo přijímají platby ze zahraničí v objemech od stovek tisíc korun výše.

• Jsou nespokojené s kurzovými podmínkami své banky a chtějí transparentní cenotvorbu.

• Potřebují rychlost – platby v řádu hodin, ne dnů.

• Narážejí na restriktivní přístup banky k jejich oboru podnikání.

• Chtějí aktivně řídit měnové riziko prostřednictvím forwardů a dalších zajišťovacích nástrojů.

• Pracují s méně obvyklými měnami (AED, CNY, ZAR a dalšími).

Správný čas je teď

Transformace platební infrastruktury, které jsme svědky, není jen technologická novinka. Je to fundamentální přenesení moci – od bankovního oligopolu směrem ke specializovaným, technologicky vyspělým institucím, které lidem a firmám slouží lépe, rychleji a levněji.

Devizová burza tento posun v České republice ztělesňuje: přímé napojení na CERTIS, mezibankovní kurzy, individuální přístup k odvětvím, která banky odmítají, a jasná roadmapa k dalšímu rozšíření infrastruktury.

Výsledkem pro firemní klienty je něco velmi konkrétního: méně peněz ztracených na skrytých kurzových maržích, platby, které dorazí dnes a ne za tři dny, a finanční partner, který jejich obor chápe a pomáhá jim růst.

Firmy, které tuto transformaci rozpoznají včas a přejdou na moderní platební infrastrukturu dříve než jejich konkurence, získávají přímou nákladovou a provozní výhodu. Věcná diskuse se tedy vede pouze o jednom: proč ještě čekat?

Kontakt

Devizová burza a.s. | Křižíkova 710/30, 186 00 Praha 8 – Karlín

www.devizovaburza.cz | info@devizovaburza.cz | +420 222 267 411