Krevní skupiny pod drobnohledem

• Krevní skupinu získáváme po rodičích, stejně jako třeba barvu očí. Poznáme ji podle drobných znaků na povrchu červených krvinek, kterým se říká antigeny.

• Antigeny fungují jako „rozlišováky“, podle kterých tělo pozná, co je mu vlastní a co je cizí. Když dostaneme krev s nekompatibilní krevní skupinou, imunitní systém se brání. Proto lékaři před každou transfuzí pečlivě ověřují, jakou krev můžou pacientovi podat.

Krevních skupin a jejich podtypů existuje celá řada. V praxi jsou důležité dva systémy: AB0 a Rh faktor. O těch si povíme více.

Systém AB0: čtyři základní krevní skupiny (A, B, AB, 0)

Systém AB0 objevil v roce 1901 rakouský lékař Karl Landsteiner a později za to dostal Nobelovu cenu. Byl to obrovský zlom. Do té doby totiž transfuze krve často končily špatně – a nikdo nevěděl, proč jedna krev pacientovi pomůže a druhá uškodí.

V systému AB0 máme čtyři základní skupiny: A, B, AB a 0. Každá z nich má na krvinkách jiný antigen. V tekuté části krve, které se říká plazma, pak má každá skupina jiné obranné látky (protilátky).

Jak se krevní skupina dědí?

Krevní skupina je podmíněná dědičně – jednu polovinu genetické informace získáváme od matky, druhou od otce. Zajímavé je, že rodiče se skupinou A a B mohou mít dítě s jakoukoli ze čtyř skupin. Klidně i se skupinou 0, pokud ji oba v sobě skrytě nesou.

Zajímavost:Mezi rarity, které občas překvapí i lékaře, patří bombajský fenotyp. Je to velmi vzácná varianta, při které chybí základní „stavební kámen“ pro antigeny A a B. V testu taková krev vypadá jako skupina 0, ve skutečnosti ale není kompatibilní s žádnou jinou. Poprvé ho popsali v roce 1952 v indické Bombaji – odtud pochází i její název.

Rh faktor: Pozitivní, nebo negativní

Druhý důležitý systém se jmenuje Rh. Svůj název dostal podle opice makak rhesus, u které tento faktor vědci v roce 1937 poprvé objevili.

Nejdůležitější roli v něm hraje antigen D:

• Pokud ho na krvinkách máte, jste Rh pozitivní.

• Pokud ho nemáte, jste Rh negativní.

V České republice je Rh pozitivních zhruba 85 lidí ze 100, Rh negativních asi 15 ze sta. Rh faktor je zásadní hlavně při transfuzích a v těhotenství. Pokud je maminka Rh negativní a její miminko Rh pozitivní, její tělo si může vytvářet protilátky. Ty by pak mohly miminko ohrozit. Aby se tomu zabránilo, dostávají takové maminky speciální lék vyrobený právě z darované krevní plazmy.

Zvláštní pozornost si zaslouží i takzvaná „zlatá krev“. Odborně se jí říká Rh null. Lidé, kteří ji mají, nemají na krvinkách žádný z více než padesáti Rh antigenů. Na celém světě bylo popsáno jen kolem 50 nositelů. Jejich krev pomůže skoro každému, sami ale mohou přijmout krev jen od někoho se stejně vzácnou skupinou.

Krevní skupiny v České republice

V každé části světa mají lidé krevní skupiny trochu jinak zastoupené. Ve střední Evropě, tedy i u nás, převažují skupiny A a 0. V Asii je mnohem běžnější skupina B. V České republice to podle dlouhodobých dat vypadá přibližně takto:

Celosvětově je nejrozšířenější 0+. V Indii a okolí je ale běžná skupina B. V Česku je nejvzácnější AB negativní – má ji jen asi 1 člověk ze 100. Pro zdravotnictví jsou takoví dárci obrovský poklad.

Kdo komu může darovat krev a plazmu

Ne každá krevní skupina se hodí pro každého. Dárce se skupinou 0 Rh negativní se označuje jako univerzální dárce – jeho krev pomůže skoro každému. Naopak pacient se skupinou AB Rh pozitivní je univerzální příjemce. Jeho tělo dokáže přijmout krev od kohokoli.

U krevní plazmy to funguje naopak. Univerzálním dárcem plazmy je člověk se skupinou AB. Jeho plazmu může dostat kdokoli. Právě proto jsou dárci plazmy se skupinou AB pro zdravotnictví mimořádně cenní.

Základní pravidla kompatibility

• Červené krvinky: 0 negativní daruje všem, AB pozitivní přijme od všech.

• Krevní plazma: AB je univerzální dárce, skupina 0 je univerzální příjemce plazmy.

• Rh faktor: Rh pozitivní člověk může přijmout krev od Rh pozitivního i negativního dárce. Rh negativní pouze od Rh negativního.

Monika Řeháčková„U darování plazmy určené na zpracování a pro výrobu léčiv není informace o krevní skupině. Znalost krevní skupiny dárce nutná!“ - klientka

Jak zjistíte svou krevní skupinu

Mnoho lidí svou krevní skupinu neví. Svou krevní skupinu ale můžete snadno zjistit několika způsoby:

• U praktického lékaře nebo v laboratoři – vyšetření si většinou zaplatíte sami, stojí několik set korun.

• Při darování krve nebo krevní plazmy – zde ji zjistíte zdarma, protože patří mezi běžná vstupní vyšetření.

• V lékárně si můžete koupit i domácí testy, ale nebývají úplně spolehlivé. Pokud chcete mít jistotu, zvolte raději laboratorní vyšetření.

Mějte přehled o svém zdraví

Zatímco mnoho lidí se zajímá o darování krve, dárcovství plazmy není tak běžné. Ale je potřeba.

Darování plazmy je v první řadě o pomoci pacientům s vážnými nemocemi. Díky dárcům vznikají léky, bez kterých by se spousta lidí neobešla.

Pravidelné docházení do centra má ale pro dárce i další přínos. Budete mít pravidelný přehled o svém zdravotním stavu. Každý nový dárce u nás v UNICAplasma nejprve projde vstupní lékařskou prohlídkou a při každé další návštěvě vám zkontrolujeme základní zdravotní ukazatele.

Co pro vás pravidelné dárcovství plazmy v praxi znamená:

• Kontrolu krevního tlaku při každé návštěvě.

• Krevní obraz – zjistíte stav červených i bílých krvinek a krevních destiček.

• Vyšetření na vybrané infekční nemoci (HIV, hepatitidu A,B a C, syfilis).

• Konzultace s lékařem. Pokud by něco nebylo v pořádku, doporučí vám další vyšetření nebo návštěvu specialisty.

„Pravidelné odběry plazmy u nás fungují trochu jako doplňková kontrola zdravotního stavu. Preventivní prohlídky samozřejmě nenahradí – nicméně když vidíme cokoliv podezřelého, hned to dárci řekneme a doporučíme další vyšetření,“ říká MUDr. Elena Fialová Ph.D., lékař UNICAplasma.

Samotný odběr trvá asi 45 minut. Jak odběr probíhá jsme pro vás krok za krokem sepsali. Darovat můžete jednou za dva týdny a o vaše pohodlí se postarají naše zkušené sestry.

Za svůj čas na odběru dostanete férovou kompenzaci: 1 000 Kč za každý úspěšný odběr. Více se dozvíte v sekci o finanční náhradě za odběr.

Zdroje:

• Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) – uhkt.cz

• Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP – transfuznispolecnost.cz

• International Society of Blood Transfusion (ISBT) – isbtweb.org

• Český červený kříž – cervenykriz.eu

• Daniels, G.: Human Blood Groups (Wiley-Blackwell, 3. vydání, 2013)