Regulace jako konkurenční výhoda: Jak těžit z DORA, NIS2 či AI Act?

Všechny zmíněné regulace se promítají do vyšších nároků na technologickou architekturu i interní procesy a mají široký dopad na IT řízení i práci s dodavateli.

„Víme ale, že část trhu není schopna tyto požadavky naplnit. Typicky jde o organizace s fragmentovanými systémy nebo nízkou mírou automatizace. Regulace tak přirozeně funguje jako filtr a ukazuje na ty lepší,“ vysvětluje Tomáš Páral, CEO MoroSystems, kteří vytváří software pro finanční instituce. Jsou tak jedni z těch, kdo při naplňování požadavků spolupracují.

Regulace jako příležitost

Rozdíl mezi průměrnými a lídry se podle něj odvíjí od toho, jak pravidla implementují. „Pro připravené to není hrozba, ale příležitost k posílení pozice,“ říká.

Tradičně se nutnost dodržovat zákony a regulace odsouvá až na konec procesu – jako vrstva, která se „dolepuje“ na hotový technologický produkt. Dlouhodobě to ale není udržitelné; generuje to dodatečné náklady, zpomaluje inovace a komplikuje škálování.

Naopak organizace, které přistoupí k principu „compliance-by-design“, integrují požadavky přímo do systémů a procesů. Výsledkem je efektivnější fungování a výběr spolehlivých dodavatelů. „Organizace se tak vyhýbá opakovaným zásahům do architektury, krizovým auditům i zdlouhavým schvalovacím procesům. Compliance pak umožňuje plynulejší škálování produktů i služeb,“ vysvětluje Páral.

Důvěra jako klíčový diferenciátor

Regulace zároveň zásadně posiluje důvěru. Povinnosti v oblasti transparentnosti, nebo dokumentace – zejména v případě AI Actu, který upravuje nakládání s daty, jež využívají nástroje umělé inteligence – nutí firmy být otevřenější vůči klientům i partnerům. Je možné prokázat, jak systém funguje, jaká rizika nese a jak jsou řízena.

Jedním z méně diskutovaných přínosů je i dopad regulací na expanzi. Firmy, které splní požadavky si tak budují standardizovaný základ pro fungování v rámci celé Unie. „Regulace nastavují nový standard, jak mají moderní digitální služby fungovat. Nejen ve splnění jednotlivých požadavků, ale v celkovém přístupu k návrhu systémů, řízení rizik a práci s daty,“ zdůrazňuje Páral.

V praxi se podle něj ukazuje, že organizace, které berou regulaci jako součást návrhu, mají výrazně jednodušší cestu při škálování, auditech i spolupráci s partnery.

 „Podobný přístup dlouhodobě uplatňujeme i v MoroSystems. S požadavky na bezpečnost, auditovatelnost a odolnost počítáme už od začátku, protože víme, že jejich dodatečné doplňování je vždy složitější a nákladnější,“ podotýká Páral, který čeká, že se regulace budou dál vyvíjet a zpřísňovat. Ti, kdo na to budou připraveni, získají výhodu, protože budou stavět na dobrém základu. A právě takto získaný čas rozhoduje.