Nadační, nebo svěřenský fond? ARROWS radí, kde majitelé firem chybují

Majitelé firem čím dál častěji řeší, jak ochránit majetek před věřiteli, exekucí nebo rodinnými spory. Nejčastěji sáhnou po svěřenském nebo nadačním fondu. Rozdíl mezi nimi není v ceně založení, ale v tom, kolik kontroly si zakladatel ponechá.

„Klienti k nám často přijdou s tím, že chtějí ‚nějaký fond‘. Jenže svěřenský a nadační fond fungují jinak a hodí se na jiné situace,“ říká Jana Konvičková, advokátka ARROWS, která se zakládání fondů a předávání majetku věnuje dlouhodobě.

Kdo skutečně drží majetek v rukou

Svěřenský fond nemá právní subjektivitu: majetek v něm se stává „majetkem bez vlastníka“, který spravuje správce podle zakladatelské smlouvy. Nadační fond je naproti tomu právnická osoba se statutárními orgány, může vlastnit majetek a vstupovat do právních vztahů sám za sebe. Podrobný rozbor obou variant si můžete přečíst v článku pod odkazem.

V praxi to znamená, že je-li správcem svěřenského fondu sám zakladatel nebo osoba, které má fond vyplácet, musí být jmenován ještě druhý, nezávislý správce. U nadačního fondu může sám tvořit jednočlennou správní radu. Jak si zakladatel udrží reálný vliv, popisuje Konvičková na příkladech.

Kdy fond majetek skutečně ochrání

Majetek vložený do obou typů fondu je před osobními věřiteli i exekucí chráněný, ale ne automaticky a ne napořád. Věřitel může založení fondu napadnout u soudu i několik let zpětně. U fondu ve prospěch rodiny stačí, že druhá strana o úmyslu vědět měla; úmysl se tam prokazuje snáz, byť v kratší, dvouleté lhůtě.

Ukazuje to nedávný anonymizovaný případ, kdy zakladatel převedl firmu i nemovitosti do čerstvě založeného svěřenského fondu ve chvíli, kdy už na něj tlačili věřitelé, a část majetku prodal pod odhadní cenou. Soud proto ustanovil předběžného insolvenčního správce a zakázal mu s majetkem nakládat, dokud se neprověří, zda nešlo o vyvedení majetku před věřiteli.

„Klienti si často myslí, že stačí fond založit a majetek je hned nedotknutelný. Funguje to jen tehdy, když fond vznikne s předstihem a zakladatel se majetku skutečně vzdá, ne jen na papíře,“ vysvětluje Konvičková.

„Nejdřív probíráme, jestli fond vůbec dává smysl. U mladších rodin nebo menšího majetku často stačí dědická smlouva, závěť nebo dobře napsaná rodinná ústava. Fond se vyplatí u dlouhodobé ochrany většího majetku napříč generacemi,“ dodává Jakub Dohnal, řídící partner ARROWS advokátní kanceláře.

Fond není náhrada za rodinnou dohodu

Fond ani rodinný holding nevyřeší špatné vztahy mezi dědici, jen zakonzervuje pravidla, na kterých se rodina shodne. Nejčastější chybou bývá vágní zakladatelská smlouva, ve které si zakladatel ponechá právo kdykoli a bez omezení z fondu čerpat. Takový fond soud i věřitel snadno zpochybní jako formální obálku.

Volbu mezi nadačním a svěřenským fondem se vyplatí řešit dřív, než přijde tlak: nemoc, spor mezi dědici nebo nabídka na prodej firmy. Pod tlakem totiž vznikají rozhodnutí, která se těžko berou zpět.

Pokud fond zvažujete, ozvěte se: ARROWS advokátní kancelář, konzultace@arws.cz.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

řídící partner ARROWS advokátní kanceláře

Mgr. Jana Konvičková

advokátka ARROWS advokátní kanceláře