Tři nejčastější chyby v pojištění, které mohou podnikatele stát miliony

Neviditelné ztráty

Požár, povodeň nebo závažná technická porucha obvykle neznamenají jen škodu na budově či vybavení. Pro mnoho podnikatelů bývá ještě větším problémem období, kdy nemohou vyrábět a plnit tak své zakázky. Výdaje přitom běží dál, ať už jde o mzdy, nájem nebo splátky úvěrů.

Mnoho menších firem a živnostníků se soustředí především na pojištění majetku, ale riziko výpadku příjmů podceňuje. Přitom už několik týdnů bez provozu může výrazně zasáhnout jejich finance. Důležitou součástí podnikatelského pojištění by proto mělo být i pojištění přerušení provozu, které pomáhá pokrýt ušlý zisk a fixní náklady během obnovy poškozeného majetku.

„Pojištění přerušení provozu lze u nás nově sjednat i na první riziko, což znamená, že podnik nemusí „složitě“ stanovovat pojistnou částku. Stačí si zvolit limit pojistného plnění podle dopadu, který by na jeho hospodaření měl výpadek provozu,“ říká Martin Flajšar, ředitel produktového managmentu podnikatelského pojištění z Generali České pojišťovny. 

Finanční ztráty z přerušení provozu mohou rychle narůstat. Menší výrobní firma s ročními tržbami 30 milionů korun může při odstávce ztrácet přes 70 tisíc korun denně. Zatímco běžné škody podnik vyřeší během týdnů či měsíců, po rozsáhlém požáru může obnova trvat výrazně déle.

Co se skrývá uvnitř ETF, která se vám snaží tak moc prodat...

Podcenění rizik

Podniky dnes čelí širšímu spektru rizik než kdy dříve. Vedle tradičních škod na majetku čím dál častěji řeší dopady extrémního počasí, přerušení provozu nebo rizika spojená s novými technologiemi, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo bateriová úložiště. Navíc modernizace může firmě snížit náklady nebo otevřít nový zdroj příjmů, současně ale mění její rizikový profil. 

„U moderních technologií vedle požárů, přepětí nebo škod způsobených počasím mohou problémy vzniknout také kvůli technickým poruchám, nevhodné instalaci či nedostatečné údržbě. U bateriových úložišť a střešních fotovoltaik je významným tématem požární riziko, u tepelných čerpadel pak poruchy klíčových komponent či hořlavé medium,“ sděluje Oldřich Volejníček, expert na pojistná rizika z Generali České pojišťovny.  

Klimatická změna se neprojevuje pouze vyšším počtem škod, ale také jejich rostoucí závažností. Mezi lety 2021 a 2024 například vzrostl počet škod způsobených vichřicí a krupobitím z 47 na 522. „Tornádo na jižní Moravě nebo rozsáhlé povodně v roce 2024, ukazují, že extrémní počasí už není výjimečné riziko, ale realita, se kterou musí firmy při svém podnikání dlouhodobě počítat. Společnosti by proto měly pravidelně ověřovat, zda jejich pojistná ochrana odpovídá aktuálním rizikům,“ upozorňuje Flajšar.

Neaktualizované smlouvy a podpojištění

Firmy průběžně investují do nových technologií, rozšiřují provozy a pořizují další vybavení. Pojistné smlouvy však těmto změnám často neodpovídají. Výsledkem může být podpojištění, kdy sjednané pojistné částky neodrážejí skutečnou hodnotu majetku. V případě škody pak podnikatel obdrží nižší plnění, než očekával, a část nákladů na obnovu musí nést sám.

Nejčastější příčinou bývá skutečnost, že firmy nechávají pojistné smlouvy několik let beze změn. Odborníci proto doporučují prověřit pojistnou ochranu minimálně jednou ročně a také po každé významnější investici, rozšíření provozu nebo změně podnikatelské činnosti.