Warrant je finanční instrument (sekuritizovaný opční kontrakt), který uděluje majiteli právo, nikoliv povinnost, na nákup či prodej určitého podkladového aktiva za předem stanovenou cenu během nebo v pevně stanovenou dobu. Warrant může být buď „Call“ nebo „Put“.

 

Call warrant v sobě stělesňuje právo na nákup podkladového aktiva, a to za realizační cenu. Ta je pevně stanovena emitentem v době emise (do konce splatnosti warrantu se nemění). Call warrant je analogií dlouhé - kupní pozice podkladového aktiva, kdy investor spekuluje na růst ceny podkladového aktiva.

 

Naopak Put warrant v sobě nese právo na prodej podkladového aktiva za realizační cenu (opět pevně stanovená emitentem v době emise). Put warrant odpovídá tzv. krátké - prodejní pozici podkladového aktiva, kdy investor prodává pokladové aktivum v očekávání poklesu ceny a jeho opětovného dokoupení za nižší cenu.

 

Jak vypadají toky práv a závazků vyplývajících z warrantu si ukážeme na následujícím obrázku. Zde je vidět, že veškerá práva jsou na straně kupujícího – investora. Naopak prodávající – emitent - má s prodejem warrantu spojené pouze závazky.

 

13.png

 

 

Typickým znakem warrantů je, že jejich prostřednictvím (stejně jako u turbo certifikátů) získává investor angažovanost na výkonnosti daného podkladového aktiva pouze za zlomek jeho ceny. To znamená, že kupní cena warrantu je vždy nižší, než cena samotného pokladového aktiva, na níž je warrant vázán. Takto vzniká pákový efekt, díky kterému jsou warranty vyhledávanou investicí. Cena, kterou za warrant investor platí, se skládá ze dvou částí. První část se nazývá vnitřní hodnota - ta je vždy dána rozdílem mezi tržní hodnotou podkladového aktiva a jeho realizační cenou (obdobně jako tomu bylo u turbo certifikátů). Druhá část se nazývá časová hodnota – tu musí kupující zaplatit navíc za to, že se bude cena podkladového aktiva pohybovat do splatnosti warrantu požadovaným směrem (bude moci na warrantu vydělat). Časová hodnota se vyznačuje tím, že v čase klesá. Ve splatnosti warrantu je potom nula. Je to část z ceny warrantu, která se bude po nákupu pouze zmenšovat a je potřeba věnovat jí zvýšenou pozornost při výběru warrantu.

 

Pokusme se pochopit princip warrantu na příkladě. Uvažujme akcie XY a call warrant emitován na tyto akcie.

Cena XY na trhu = 100

Realizační cena warrantu (právo na nákup) = 95

Splatnost warrantu = 12 měsíců

Vnitřní hodnota warrantu = ceny XY – realizační cena = 5

Časová hodnota (prémie za možnost na warrantu vydělat) = 3

Cena warrantu = 8

 

Následně mohou nastat tři scénáře:

  1. ve splatnosti je cena akcie XY = 95

Akcie mohu investoři nakoupit přímo na trhu i prostřednictvím warrantu za stejnou cenu 95 (je jedno co udělám). Náklady jsou v obou případech stejné, a to 8 za nákup call warrantu (práva koupit akcii za 95).

  1. ve splatnosti je cena XY = 120

Akcie mohou investoři nakoupit prostřednictvím warrantu. Místo tržní ceny 120 budou platit 95 (právo na nákup za tuto cenu) + 8 (cena warrantu = náklad za toto právo) = 103

  1. ve splatnosti je cena XY = 80

Akcie nakoupí investoři na trhu za tržní cenu 80. Prostřednictvím warrantu bych musel zaplatit 103.

 

Warrant i po té co se dostane cena podkladového aktiva pod stanovenou realizační cenu se stále na trhu obchoduje, a to pouze za jeho časovou hodnotu. Při předpokladu, že ta se postupně do splatnosti warrantu promění v nulu, je potom takovýto warrant velmi nebezpečný. Obecně platí, že nejoptimálnější warrant na nákup je takový, jehož realizační cena bude velmi blízko tržní ceně podkladového aktiva. Pokud by totiž tržní cena vysoce převyšovala realizační cenu, warrant by byl sice poměrně bezpečný a podléhal velkým absolutním změnám v ceně, ale v procentuálním vyjádření by změny byly minimální.

 

Na cenu warrantů mají podstatný vliv následující proměnné:

  • realizační cena – čím vyšší tím levnější Call (dražší Put)
  • cena podkladového aktiva – čím vyšší tím dražší Call (levnější Put)
  • čas do splatnosti – čím více času do splatnosti tím dražší Call (Put nemusí být dražší)
  • volatilita (kolísavost ceny podkladového aktiva) – čím vyšší volatilita tím vyšší cena Call i Put
  • úrokové sazby – čím vyšší úroková míra tím dražší Call (levnější Put)

 

Warranty neumožňují pouze nadproporcionálně se podílet na vývoji podkladového aktiva, ale nabízejí velmi efektivní možnosti zajišťování portfolií proti případnému poklesu či vytváření investičních strategií (např. spekulovat na růst i pokles určitého podkladového aktiva v jednom okamžiku).

 

Miroslav Kousalík

Ředitel pražské pobočky společnosti CYRRUS, a.s.

Text nevyjadřuje názor redakce